12. 6. 2025 Všichni vědí, že oficiální verze vládního skandálu s bitcoiny nedává smysl. Vědí to politici, právníci, soudci, policisté, novináři, tuší to každý trochu uvažující člověk. Přesto se vyvolává dojem, že za podivným převodem miliardy z organizovaného zločinu, na němž minimálně dva roky pracovalo několik složek státní správy, je prý jen "selhání" jednoho ministra. O případu nemáme šířit žádné spiklenecké teorie, neboť jde přece o "běžnou" korupci. Ale jak se tomu vyhnout, když odpovědní činitelé vysvětlují kauzu každý den jinak, fakta ani částky nesedí a zákony najednou neplatí?
Kauza jedné miliardy, převedené z bezedného bitconového účtu odsouzeného obchodníka s drogami na konto ministerstva spravedlnosti, je další ze série bizarností, odehrávajících se ve stylu "Tohle sice vůbec nedává smysl, o to více nám musíte důvěřovat!". Že nám vládnou všehoschopní psychopati, na to jsme si tak nějak zvykli. Pokud je ale bitcoinová story, jak je oficiálně prezentována, od A do Zet pravdivá, museli by kompletně všichni, ve stejný okamžik zešílet.
Chce se po nás, abychom věřili, že majetek ve výši několika desítek miliard, získaný z organizovaného zločinu, se velkoryse ponechává odsouzenému a rozděluje se až poté, co se pachatel (pochopitelně na svobodě) osobně domluví s ministrem. Ministr si nejprve celou operaci za souhlasu moudrého předsedy vlády pochvaluje: "Je to ultračisté. Já to mám prokonzultováno na nejvyšších místech, všichni o tom vědí a mám to velmi dobře schválené. Nemůže to být nic špatného, naopak, naopak." Dojatý premiér mu v tom přitakává: "Věřím, že vše proběhlo dle platné legislativy a získané peníze pomohou českým občanům."
Ministrovi, který má starost soudnictví a spravedlnost (sic!), nepřijde divné, proč člověk odsouzený za zpronevěru a obchod s narkotiky nabízí státu nepatrnou část ze svých desítek uspořených miliard. Prý se neprokázalo, že byly z trestné činnosti, a tak ani nezkoumá, jak k nim mohl přijít. Když se naskytne unikátní příležitost, jak to při otevření elektronické peněženky ověřit a odhalit tak celý řetězec transakcí, tedy i původ peněz, celý aparát "příslušných úředních i politických míst ministerstva", jež nabídku nezvyklého daru projednával, ani policie, BIS, NCOZ, FAÚ o to nejeví zájem. Místo toho si advokát odsouzeného přivede vlastního notáře. Umožní tak únik dalších miliard na různé účty. Dokladem správného úředního postupu je notářské ověření obsahu elektronické peněženky z print screenu obrazovky. Úřední dokument jako řemen.
Vše je legální a křišťálově čisté až do chvíle, kdy podezřelou transakci na účet státní správy (!) nahlásí směnárník a kauzy se chytne Deník N, který jako tradičně dostane echo od vyšetřovacích orgánů. V tu chvíli si všichni uvědomí, že akce je vlastně "vysoce problematická"; ministr financí si náhle vzpomene, že Blažka varoval a premiér svolává Bezpečnostní radu státu. Ti, kdo na celé operaci pracovali dva roky, od ní dávají ruce pryč a tváří se velice pohoršeně.
Zážitek je sledovat reakce médií. Půlka novinářů neví, co si s kauzou počít, protože i pro ně už je to přes míru. Celé čtyři roky se skřípěním zubů se chudáci snažili stát na správné straně a za všech okolností podporovat hodnotovou politiku Fialovy vlády, a ona se jim takto odvděčila. Rádi by to celé prezentovali jako ruskou hybridní operaci a zapletli do toho i Babiše, ale jak, když v ní figurují samé charakterní postavy vládní koalice? Vzhledem k rozsahu kauzy nelze skandál ani hodit na jednoho pomýleného Blažka, a tak zoufale rozhazují rukama: nechápeme to, celé to nesedí, příliš mnoha věcem nerozumíme, neumíme si na to udělat názor, je to pro nás záhada, stále chybí odpovědi na klíčové otázky, nevíme, co vlastně za kauzou stálo, stále jsme na začátku (výběr z autentických citátů mainstreamu). Nepamatuji takovou bezradnost u našich novinářských všeználků a "morálních kompasů". Ti nikdy nepřipustili, že by něčemu nerozuměli. Vždy měli okamžitě jasno, kdo je hrdina a kdo padouch.
Druhá půlka presstitutů evidentně dostávala detailní informace od samého počátku kauzy, možná i před ní. Od prvních dnů dokázali rozebrat celou časovou osu události, znali všechny zúčastněné osoby, citovali z policejních protokolů i podepsaných smluv se státními úřady; popsali všechny úkony den po dni. Pozoruhodné je, že po dvou týdnech trvání kauzy se dostávají do stejné pozice, jako ta první půlka. Jejich úkol byl zjevně kauzu rozpoutat a dál se do toho nemíchat. Vůbec netuší, co se bude dít dál. Mají snad obvinit členy prozápadně orientovaného a právní stát prosazujícího Fialova vládního aparátu z praní špinavých peněz a napojení na organizovaný zločin? Cosi takového nepřichází v úvahu! Jak se k tomu mají postavit, když chybí návod, jak postupovat dál?
Ten, kdo celou operaci spustil, zřejmě neposkytl notičky, jaký měl být její smysl a vůči komu byla namířena. Záhadné je také "hlasité mlčení" tajných služeb. Jsou dvě možnosti: buď to nemají vůbec pod kontrolou, neboť šlo o akci z "jiných sfér", mimo jejich úzký obzor, nebo naopak v jejím průběhu cosi "selhalo" a nemělo se dostat na veřejnost. Kolik podobných státních kšeftů s podsvětím (ideální zdroj pro černé rozpočty) asi probíhá mimo dohled médií, když jim kdosi "opomene" dodat důvěrné informace? V případě Blažek však informace z vyšetřování tekly od samého počátku doslova proudem. Kdo za tím mohl být, naznačil ve svém komentáři Erik Best. Že by práce Rakušanova ministerstva lásky? Nijak by mě to nepřekvapilo. Stačí sledovat, kdo ze skandálu zatím nejvíce těží.
Tzv. Kubiceho zpráva, účelově zveřejněná před parlamentními volbami v roce 2006 tvrdila, že organizovaný zločin prorostl do státní správy. Jak by asi vyzněla zpráva skutečně nezávislých vyšetřovacích orgánů po kauze bitcoin? Že se stát stal oficiálním partnerem organizovaného zločinu?
V nastalé atmosféře trápí vládní tlampače jediná věc: abychom náhodou nepodléhali konspiračním teoriím! Zbytečná obava. Koho by mohly napadnout nějaké fantasmagorie o spiknutí, když je všechno tak smluvně transparentní a podložené print screeny obrazovek? Jistý nejmenovaný influencer nás přece řádně poučil, že "musíme rozlišit reálná spiknutí a korupční kauzy od konspiračních teorií", protože ty nás prý vedou na scestí. Nejraději bych zde uvedl i odkaz na jeho poučné video, ale vím, že je to skromný člověk, který se nerad chlubí svými zásluhami, nestojí o sledovanost, ani nežebrá o příspěvky. Zrovna teď se vytasil s novou studií, která tvrdí, že konspiračním teoriím propadají hlavně lidé z nižších socio-ekonomických tříd, trpících tzv. ekonomickou úzkostí. Zbývá jen vysvětlit, jaká ekonomická úzkost vedla bitcoinového miliardáře ke konspiračním schůzkám a sepisováním smluv se závazkem mlčenlivosti s ministrem, honosícím se nemalým movitým i nemovitým majetkem.
Tak jo, dejme tomu, že je to jen "reálné spiknutí" a "běžná korupce", to člověka uklidní. Jenom aby nám tu kauzu politici a investigativci stihli včas srozumitelně vysvětlit, aby obyčejní lidé nepropadali pocitu, že zákony platí jen pro někoho. A nezačali si třeba myslet, že i oni si mohou na účet převést miliardu, aniž by po nich banka požadovala prokázání původu peněz a účelu platby.
Jelikož nejsem sám, kdo si zoufá, že plukovník Foltýn stále k celé kauze nevydal žádnou komunikační kartu se srozumitelným vysvětlením, budu jej muset zastoupit (a nic za to nechci, přísahám, ani jeden pitkojn!). Tady to máte, ať víte, jak skandál správně vysvětlovat tupému venkovskému lidu, aby moc nezkoumal, kde je vlastně pravda:
- Čisté a špinavé bitcoiny od sebe nejdou rozeznat. Jsou to jen číslíčka na obrazovce.
- Drogový průmysl a organizovaný zločin patří k nejvíce výdělečným odvětvím ekonomiky. Byla by chyba, kdyby stát nespolupracoval s úspěšnými podnikateli z okruhu těchto perspektivních oborů.
- Je třeba zdůrazňovat, že každá miliarda do státního rozpočtu, byť získaná z organizovaného zločinu, se hodí. Z čeho máme financovat Zelenského výlety a dodávky zbraní na Ukrajinu?
- K pochybení člena hodnotově a prozápadně orientované vlády dochází velice výjimečně, jen když mu dojde koks nebo piko.
- Pokud již nelze skandál ututlat, je třeba veškerá fakta co nejvíce zamlžit protichůdnými informacemi a kouřovými clonami. Lidi by se v tom jinak chtěli vrtat a požadovat pravdu. Nutná koordinace se spřízněnými novináři, veřejnosti to prezentovat stylem: Nejen že si nakrademe, ale ještě z vás uděláme naprosté debily.
- Komunikační doporučení ministerstvu a státní správě: vyvarovat se nežádoucím únikům informací do médií a na veřejnost. Poctivce a snaživce umlčet takzvaným držhubným. Možno též zainteresovat podílem na zisku z vybrané částky bitcoinů. Komu to bude málo, s těmi zatočíme. Kdyby dělali problémy, dejte vědět, brácha v tom má trochu zkušenosti.
- 4. 6. 2025 Víte, jak v očích veřejnosti zviditelnit novináře, jehož tvorba nikoho nezajímá, ale jako protežovaný presstitut dostal na starost pro režim klíčové téma? Udělíte mu nějakou "prestižní" cenu! Tu následně budete před jeho jménem i za ním ad nauseam uvádět, kdekoli se objeví, jako by šlo o vojenskou hodnost. Vůbec nevadí, že dosavadní výsledky jeho práce jsou ubohé, články psané jakoby z povinnosti a jakékoli ocenění působí až trapně. Důležité je vědět, že máme tu čest s věrným režimním propagandistou. Kdo by jinak znal Ivanu Svobodovou nebo Stanislava Šulce?
V novinách se nedávno mihla zpráva, že redaktor celostátního Deníku Stanislav Šulc, do něhož jsem se několikrát opíral ve svých starších příspěvcích, obdržel cenu Toma Stopparda, kterou uděluje Knihovna Václava Havla. Samotná redakce Deníku se s tím pochopitelně okázale pochlubila nejen na webu a několika tištěných stránkách svého vydání; samotný laureát se za ocenění ještě sám pochválil v úvodníku sobotní přílohy, které šéfuje.
Ne že by mě v dnešní době překvapovalo cosi tak absurdního, jako je ocenění asi nejhoršího pisálka v českém novinářském cvokhausu. I přes silnou konkurenci je nutné uznat, že většího lempla a ignoranta v mainstreamových médiích nenajdete. Mí čtenáři si jistě vzpomenou, kolikrát jsem se podivoval, jak může redakce tvorbu tohoto, z kdoví čí vůle "novináře", bez jakékoli kontroly tisknout. Šulcovy články tradičně obsahují tolik nesmyslů, výmyslů, nelogických formulací, faktických chyb i zásadní prohřešků proti poctivé novinařině, až to vzbuzuje vážný dojem, že tato osoba je do své pozice kýmsi protlačena protekčně. Jak jinak si vysvětlit, co všechno je Šulcovi novinářskou obcí tolerováno?
Vloni si Šulc například dokázal doslova vymyslet a přepsat celou historii českého (a československého) hokeje. Jelikož byl shnilý cokoli si ověřovat, mohli jste si na pěti stránkách (!) přečíst, že trenér čs. mistrů světa z roku 1947 se jmenoval Mikeš (ve skutečnosti Mike Buckna), naši vyhráli hokejový turnaj na olympiádě v Oslu 1952 (to je novinka, že Nagano nebylo první, co?) nebo že v Praze 1985 chytal Hašek (jméno Králík zná snad každé malé dítě, jen ne redaktor celostátních novin). Podrobněji jsem o tom psal zde.
Ačkoli redaktor Šulc není zrovna rozeným ověřovatelem faktů, dostal (možná jako stranický úkol?) na starost rubriku o dezinformacích v sobotním magazínu. Její náplní bylo zpravidla to samé, co před čtrnácti dny napsal Jan Cemper, server Demagog či Faktické info. Celý Šulcův fact-checking tedy spočíval v tom, že obšlehl původní příspěvek a připojil k tomu nějakou svou moralitu. Díky tomu se nejednou dostal do trapné situace, když v tištěném vydání vyšel text, vyvracející "dezinformace a lži", které se mezitím ukázaly jako pravdivé. Cemper svůj příspěvek následně upravil, což už Šulc kvůli uzávěrce pochopitelně nestihl. Příkladem bylo ostudné popření pravosti výroku spisovatele Remarqua o válce, jehož šíření označil za účelovou lež proruské propagandy (viz můj článek z února 2023). Remarqův výrok je pochopitelně pravý, ale redakci to zase tolik netrápilo, aby otiskla opravu.
Náš laureát a vbrzku možná i kandidát na Nobelovku proslul i dalšími nepřekonatelnými perlami:
- "Elektroauta už se vyplatí" (Deník 14.11.2021)
- "Prostě a jednoduše: 20 tisíc lidí nakažených po podání první dávky vakcíny není důkaz nefunkčnosti vakcín. Naopak, je to důkaz toho, že vakcíny fungují." (Deník 3.7.2021)
- "Konspirační teorie a teze, že lidé jsou jen loutky a světové dění kdosi řídí, vyznávají jen pomatenci, kteří nechtějí přijmout, že dění světa je shlukem chaotického jednání miliard lidí a institucí. Protože v takovém světě se prostě nevyznají." - Na další stránce následoval elaborát o vypuknutí ekonomické krize z roku 2008 a jejich důsledcích pro celý svět. Zřejmě příklad lokální, náhodné a nesouvisející události, jež v důsledku činů několika elitních banksterů (očividně "chaotické jednání miliard lidí") pouhou shodou okolností způsobila pád velkých bank a následně přerostla do celého světa.
- "Tyto smlouvy [států s dodavateli covid mRNA vakcín] jsou zcela jednoduše dohledatelné na internetu, jen je potřeba vědět, co máte hledat." - Nedohledal je zatím ani Tribunál Soudního dvora EU a začerněné texty smluv dokáže přečíst asi jen elitní novinář z Deníku.
- "Že naše země vyrábí levně elektřinu, ale přes německou burzu nám jej prodávají zpět draho, je pouhou dezinformací. Není to pravda. Cena vzniká jinak a komplikovaněji" (Deník 2. 7. 2022).
Před pár měsíci, po téměř pěti letech servírování těchto debilit, byla Šulcova tragikomická rubrika v tichosti "odklizena" do neexistence. Bohužel nikoliv její autor. Stále je šéfeditorem sobotní přílohy, jejíž naprosto ubohou úroveň předčí i mnohé studentské magazíny. Neuhodnete, co vystřídaly Šulcovy morality o šíření dezinformací, řízené proruskou propagandou. Na stejné stránce dnes autor přináší atraktivnější "témata čísla", například o astrologii a horoskopech. :) Není nad to, když důvěryhodný mainstream přistupuje ke své práci opravdu seriózně a jejich redaktoři nepropadají kdejakým bludům.
Proč to všechno připomínám v souvislosti s cenou, udělovanou Knihovnou Václava Havla? Možná vás napadne, že horšího kandidáta už najít nešlo a že porota Ceny Toma Stopparda je zřejmě složena z šílenců. Říkáte si: Přece nedává smysl, aby oceňováni byli ti největší novinářští zoufalci? To je ale omyl. Právě v té nápadné, až křiklavé mediální glorifikaci loajálních novinářů spočívá ten smysl. Vládní moc potřebuje ocenit své věrné a vytvořit jim aureolu výjimečných, a to i za cenu připsání zásluh, jež jim nenáleží. Novinář se tím pádem stává nedotknutelným, protože kdo se odváží kritizovat laureáta státní ceny?
Pro lepší obraznost: pamatujete si scénu z filmu Vrtěti psem se smyšleným příběhem vojáka Schumanna, který zůstal v nepřátelském zajetí jako "odložená stará bota" (slovní hříčka: schuman=shoe=bota)? Státní propaganda stvořila kolem záchrany neexistujícího vojáka dramatickou story a národ doslova zachvátila horečka a kult ztraceného zajatce, představovaný ikonou staré boty: vyráběly se trika s logem boty a nápisem "Přiveďte ho zpět", na sloupy a stromy se házely tkaničky i celé boty jako projev sounáležitosti se zajatým vojínem. Vláda byla dokonce schopna zpětně zasáhnout do hudební historie a nechat zhotovit píseň "Good ol' shoe" ve stylu blues začátku 20. století a potají ji doplnit do státního archivu, kde byla posléze náhodou "nalezena". Neexistující píseň se tak stala hitem a slavila svůj falešný comeback.
Přesně takto fungují procesy na mediální scéně, které vám na první pohled "nedávají smysl". Lidé, o kterých jste nikdy neslyšeli, jsou zničehonic mediálním mainstreamem vyzdvihováni jako legendy svého oboru. Člověk, kterého jste nemohli vystát a považovali ho za bezvýznamného lempla, je najednou všemi oslavován jako význačný vzdělanec a nositel velkolepých myšlenek. Když si přečtete zprávu, že kdosi takový dostal medaili, vaše první reakce je: To snad nemyslí vážně?! Jakmile vše v klidu promyslíte, přijde vám to naopak zcela logické: režimní propaganda vytváří naprostým nulám za jejich loajalitu "prestižní pověst" a asi to tak má být.
"Hele, Stando, chtěli bychom se ti nějak revanšovat za tu rubriku o dezinformacích, kterou jsi pro nás psal. Sice to za moc nestálo, ale snažil ses. Při tvé rozumové úrovni to celkem ušlo. Podívej, u Havlů mají tu Stoppardovu cenu, odměna je padesát táců a oslavná tiráda na vítěze před zraky národa. Budou tam aji kámoši z Aktuálně a čété čtyřiadvacet. Zkus dodat nějaký paján s pomocí tý umělý inteligence, vždyť si s ní pořád hraješ. Každej přece ví, že tu víkendovou encyklopedii v tým časáku jsi opisoval z Wikipedie. Nazvi to jako esej a my už to nějak zařídíme. V porotě máme své lidi, Jirka Přibáň je u Moravce jako doma a Anička Kareninová o tobě prohlásí, že jsi něco jako českej Harari. Jiřka Pospíšil z magistrátu, zrovna čerstvě po porodu, ti předá cenu. Pak uděláš havlovský véčko do kamery a budeš vysmátej. My budeme taky všichni happy."
Asi nemusím dodávat, že nevěřím, že by tento "novinář" byl schopen sepsat původní a vlastní stostránkovou esej o umělé inteligenci. Horko těžko zvládá šéfovat víkendové příloze svých novin. Zadat stejný úkol umělé inteligenci, počkat na zpracování a výsledek patřičně poupravit, je otázkou - kolika minut, hodin? Obávám se, že se s tím budeme setkávat čím dál častěji, a to nejen v mainstreamu.
V souvislosti se Šulcem bych ještě připomněl laureátku ceny Ferdinanda Peroutky z roku 2022 Ivanu Svobodovou, která dostala v Respektu na starost tzv. dezinformační scénu. V celém novinářském spektru byste asi nenašli novináře s menší mírou nadšení a empatie pro svou práci a okruh svého žurnalistického zájmu, než má tato dáma. Často o těchto tématech vypráví, ale během rozhovorů působí, jako by práci novinářky dělala z donucení. Ve dva roky starém rozhovoru pro Aktuálně vzbuzuje svým zoufalým projevem spíše lítost a nechce se mi věřit, že paní Svobodová skutečně žije svou profesí a tématy, na něž se prý "specializuje". Přesto se o její práci natáčejí hodinové dokumenty, v nichž z jejích úst zaznívají takové perly, že nezávislí novináři by měli mít zastání u státu, což rozhodilo i přítomné konformisty z Respektu na redakční poradě.
Pokusy o diskusi Ivany Svobodové s objekty svého zájmu jsou místo snahy o pochopení plné urážek, konfliktů a jedovatých poznámek. Přesto ji Libuše Koubská při udílení ceny označila za novodobou Milenu Jesenskou. Proč ne rovnou jako F. X. Šaldu v sukni? "Letos jsi získala cenu Ferdinanda Peroutky, jsi velmi zkušená novinářka," podkuřovala okatě moderátorka Aktuálně novinářce ve starším rozhovoru.
Chvalozpěv se u jmen privilegovaných presstitutů bude opakovat donekonečna, kdekoli se jen objeví, aby i venkovský lid pochopil, že má co do činění s novinářem / novinářkou světového věhlasu. Protože kdo by to jinak kromě redakcí Respektu, Deníku N a ČT24 tušil, že? :)
Všem zprava i zleva oceněným novinářům pochopitelně ze srdce blahopřeji a ať si tu přízeň moci užijí, dokud s ní pevně drží linii. Jakmile se jí na okamžik pustí, žádná cena ani medaile je před dehonestujícími nálepkami neuchrání. Z ničeho nic se z nich stane "dezinformátor", "zrádce", "bývalý novinář" nebo "šiřitel protistátní propagandy". Není málo takových, kteří by o tom mohli vyprávět (Ivan Hoffman, Angelika Bazalová, Martina Kociánová, Petr Bohuš...).
12. 5. 2025 Tak jsem se v našem tisku dočetl, že mezi osvobozením Rudou armádou v roce 1945 a dneškem není žádná souvislost, protože výsledky 2. světové války už neplatí. Pokud máte dojem, že toto už je přes čáru, tak při čtení novin brzy získáte dojem, že na tom asi něco bude. Některé rubriky našich deníků by totiž mohly z fleku nést název Vybíráme z protektorátního tisku.
V uplynulých dnech si politici a jejich poslušní presstituti s neskrývaným odporem a velkým sebezapřením byli nuceni připomenout výročí konce 2. světové války. Zvláště režimní novináři cítili při té příležitosti silnou potřebu přesvědčit národ, že od Rudé armády a Sovětského svazu se nám před 80 lety dostalo nechtěného a násilně vnuceného osvobození, které po těch Rusácích nikdo nežádal. Pozadu nezůstali ani režimu loajální historici.
Jedním z těch, kdo si potřeboval odbýt svou povinnost a zároveň řádně politicky proškolit čtenáře o správném výkladu dějin, byl i historik Jan Rychlík, jemuž v sobotním (10. 5. 2025) deníku Právo vyšel komentář s výmluvně orwellovským titulkem Spojenec z roku 1945 je dnes nepřítelem. Název článku vlastně vystihuje obsah i smysl, proč byl vůbec napsán, neboť člověk moderní doby pod vlivem masmédií i neustálého přepisování historie musí být neustále ve střehu, aby se zvládal okamžitě přizpůsobovat aktuální verzi státní pravdy.
Včerejší přítel zkrátka může být dnešním úhlavním nepřítelem, protože se mezitím změnila linie. Kdo to nestíhá vnímat, může se dostat do problémů. "Mediálně renomovaný" historik Rychlík prokázal, že tuto schopnost zvládá bez potíží. V úvodu zmíněného článku sice nejprve vyjadřuje svou nejistotu nad tím, jak se má v dnešní době postavit k faktu, že náš národ před vyhubením zachránila armáda východní velmoci, kterou dnes musíme povinně nenávidět. Jelikož historická fakta nelze zcela zapřít, hledá způsob, jak si stylem doublethinku zdůvodnit vlastní myšlenkový přemet a myslet si přitom, že si vůbec neodporuje. A tak mudruje:
"Je třeba se ale ptát, zda osvobození roku 1945 pro nás má nějaký praktický význam či dopad. Mezi námi a padlými vojáky z roku 1945 leží časová vzdálenost tří generací. Ti vojáci sovětské armády, kteří nás osvobozovali, jsou již mrtví, a ti, kteří byli tehdy jimi osvobozeni, už většinou také. (...) Nás, kteří tu dnes žijeme, neosvobodil nikdo. Proto mezi osvobozením v roce 1945 není žádná politická souvislost. Především Rusové si musejí uvědomit, že z vítězství SSSR ve druhé světové válce už nic nevyplývá, protože výsledky této války už neplatí."
Pokud jste to nevěděli, tak už to víte. Z dikce současné vládní propagandy i globalistické linie jsme už to tak trochu tušili, ale aspoň to máme černé na bílém z pera režimního historika: výsledky 2. světové války už neplatí, takže nemusíte povinně uctívat naše osvoboditele (dokonce ani ty americké, tvrdí kupodivu Rychlík) a nemít přitom výčitky svědomí. No, nezalije vás pocit úlevy?
Ještě než se dostaneme ke strhujícímu závěru historikova komentáře, otočme na stranu 2 stejného vydání sobotního Práva. Když si přečtete titulky článků, pochopíte, že výsledky 2. světové války opravdu musel někdo potají přepsat. Celá stránka by mohla nést název Rubrika nenávisti a vyznívá jako by vypadla z protektorátního tisku:
- Litoměřický rudoarmějec zmizí z parku - zpráva o záměru radnice odstranit pomník s názvem Čest a sláva Sovětské armádě v Litoměřicích. Nepochybně ušlechtilý záměr. S mlčenlivými pomníky sovětských partyzánů se naše hodnotově prozápadní společnost musí jednou provždy vypořádat. Co kdyby sochy obživly a provedly u nás speciální vojenskou operaci?
- Na akci komunistů k osvobození se zatýkalo - reportáž o zatčení člověka se symbolem písmene "Z" na tričku. Presstitut Vaculík, který v Právu a na Novinkách tak solidárně s ministrem vnitra celý rok mlčel o nejasnostech útoku na pražské fakultě, nyní odvážně popisuje, jak demonstranti děkovali Rudé armádě za osvobození, a promlouvali dokonce - hrůzo hrůz - i rusky! Nedoneslo se jim ještě, že dnes je tolerována pouze ukrajinština?
- Není vůle zakázat srp a kladivo - Karolina Brodníčková, s níž má četné zkušenosti jistý známý blogger, píše o tom, že připomínky osvobození zneužili "příznivci režimu Vladimíra Putina", kteří během oslav "vytáhli vlajky Ruské federace i Sovětského svazu", které si přítomní "poklidně nosili" (ještě to tak!) na akcích různých opozičních stran. Smutně sice přiznává, že "používání vlajek se za přestupek či trestný čin nepovažuje", ale hned dodává, že mnozí historici už horlivě požadují nápravu. K tomu připojuje názor bývalého funkcionáře SSM a nynějšího nejpravicovějšího poslance ODS Žáčka, kterému se mávání sovětskými vlajkami nelíbí a doplňuje to názorem mediálně profláknutého právníka, jenž doporučuje, ať se tím okamžitě zabývá Nejvyšší státní zastupitelství. Je třeba s těmi rusofily zatočit. Miss Brodníčková zjevně trpí jakousi posedlostí odhalovat neblahý ruský vliv ve společnosti, přičemž podezřelý je i přílišný obdiv k ruskému kosmickému průmyslu, takže i na to si dejte pozor.
Kdo poté otočí zpět na komentář historika Rychlíka, musí se mu opět vybavit protektorátní tisk, smíchaný s dikcí 50. let: "Kdo zpochybňuje nutnost našeho pevného postoje proti Rusku a sepětí s Evropskou unií, ten prokazuje České republice medvědí službu," hlásá Rychlík. Snad mohl článek zakončit úderněji, třeba slovy: "...ten nemá v naší společnosti místo!" Nepárejte se s těmi podvratnými živly, pane akademiku.
Podle Rychlíka není nic nepochopitelného na tom, že stát, který byl dříve naším spojencem, je dnes naším nepřítelem. Podobné slovní obraty používá i vrchní filosof kuratoria pro strategickou komunikaci a slušný člověk z dobrých rodinných poměrů, plk. Foltýn, když tvrdí, že kdo nyní volá po míru na Ukrajině, podporuje válku a ruského agresora. Podstatná v obou těchto vyjádřeních jsou slova dnes a nyní.
Zastávali jste ještě včera postoj shodný s oficiální vládní doktrínou? Tak to máte smůlu, protože linie se změnila a váš včerejší postoj je nyní považován za zradu a službu nepříteli. Pokud jste v únoru 2022 na provládní demonstraci volali po míru na Ukrajině, dnes byste mohli dle tzv. Foltýnovy logiky být za stejný postoj stíháni, jelikož nyní platí, že podpora míru = schvalování války. Jenže co když pro změnu podpoříte válku a zítra se znovu změní "narativ" a budete stíháni za podporu agrese?
Stejné je to s nošením vlajek, symbolů a nášivek s různými písmenky. Člověk aby s hrůzou projížděl celou abecedu a pozorně hledal, které písmeno je ještě mírové a které už válečné. Se Zetkem nám hrozí stíhání za podezření z trestného činu proti lidskosti. Ale co takové Véčko? Magistrát hlavního města Prahy rozvěsil na zastávkách MHD plakáty se symbolem "V" jako Vítězství jako připomínku konce války. Jenže toto "V" používala rovněž nacistická propaganda v Protektorátu jako symbol víry v konečné vítězství Velkoněmecké Říše (viz např. zde nebo ve studii Ústavu pro studium totalitních režimů v PDF).
Co tedy vlastně v Praze oslavují? Slova profesora Rychlíka o tom, že výsledky 2. sv. války už neplatí, v tomto kontextu najednou dávají jistý smysl. Když čtu některé komentáře prominentních presstitutů, jakým je například Jindřich Šídlo ("...každý, kdo v takové chvíli dokáže [ruskou nebo sovětskou] vlajku zcela svévolně jejímu majiteli sebrat, utéct s ní a zahodit ji do řeky, má moje nehynoucí sympatie a podporu."), začínám chápat, že některým je už dovoleno skutečně vše. To je super pocit, když to můžeš říct nahlas, protože víš, že tobě od fízlů nic nehrozí, viď, Jindro?
Co když ale bude za dalšího půlstoletí všechno jinak a historie se zase přepíše v jiném směru? Podle historika Rychlíka přece žádný stát či národ nemá věčného spojence ani nepřítele navěky a není povinen klanět se jeho hodnotám a ideologii.
Dnes vadí písmeno "Z". Jak se bude v budoucnu přistupovat třeba k člověku, který nosí na krku řetízek s Davidovou hvězdou, až se Izraeli podaří vyčistit Gazu i celý Blízký východ od původních obyvatel? Bude takový člověk stíhán za schvalování genocidy či hanobení národa a skupiny obyvatel? Nebo stát naopak začne vyvěšovat izraelské vlajky na všech nárožích a úřadech jako vyjádření souhlasu s etnickou čistkou, neboť jde o našeho spojence na věčné časy?
Jak dlouho to bude trvat, než se přestaneme klanět tzv. Západu a jeho "hodnotám" v samé vděčnosti, že nás "osvobodil" od komunismu z područí Sovětského svazu? V naší zemi už vyrostly téměř dvě generace, které nepamatují režim před rokem 1989. Přesto máme povinnost poklonkovat reliktům Studené války jako je NATO, stát v předklonu před Západem a viset globalistům na ústech v očekávání nových pokynů, abychom si zasloužili drobky z jejich stolů. Nebo s tím náš postoj k válce na Ukrajině, ke genocidě v Gaze i jiným světovým konfliktům nesouvisí?
Bylo by dobré, kdyby nám to v souvislostech vysvětlil nějaký vzdělaný historik. Abychom se z historie skutečně poučili a nenaskakovali pokaždé na aktuální propagandu podle toho, odkud zrovna zafouká vítr a koho nám shora určí za spojence, koho za nepřítele.
Jak by to asi dopadlo, kdyby se tohoto úkolu chopil profesor Rychlík? Jeho odbornost a znalosti nezpochybňuji. Jen si zkouším představit, jak důvěryhodný pro mladou generaci může být historik, který promoval v oboru historie na Karlově univerzitě v období tuhé normalizace a titul kandidáta věd získal v pol. 80. let v Bulharské akademii věd v Sofii. Dnes tento historik horuje za pevné protiruské postoje. U takových nikdy nevíte, která verze dějin pro ně bude platit ještě zítra odpoledne.
Kam až může dnešní dementní mediálně-společenský bizár zajít? Má to vůbec nějaké limity?
7. 4. 2025 Jaká je pravděpodobnost, že se obyčejný influencer typu Patrika Kořenáře dostane k dokumentům zpravodajských služeb? Za normálních okolností asi těžko, pokud tedy s nimi přímo nespolupracuje. Přesto se tímto privilegiem chlubí nejen on, ale i několik dalších jedinců s diagnózou youtuber. Jaký jiný závěr z toho plyne, než že jde buď o prachsprosté lháře, kteří svými výmysly a pohádkami záměrně dezinformují veřejnost, nebo o konfidenty bezpečnostních složek státu?
Nějak se nám ti angažovaní fact-checkeři a lovci dezinformátorů začínají vybarvovat. Jeden z nejvýraznějších servismanů státní propagandy, protežovaný influencer Patrik Kořenář a zároveň lidový léčitel v jedné osobě (léčí kritiky mocných z podléhání konspiracím a dělá z nich zpět poslušné občany), si je svou pozicí v Systému tak jistý, že veřejně přizná kontakty se státní kontrarozvědkou. V novém videu se otevřeně chlubí tím, že měl možnost vidět "uniklé" dokumenty tajných služeb, údajně vypovídající o možné kolaboraci opozičních politiků s íránským a ruským režimem.
Kořenář přitom nehovoří o tom, že by se o zprávě od někoho zprostředkovaně dověděl, či se odněkud doslechl, co se v ní píše, ale že přímo "měl možnost si ty dokumenty přečíst." Zřejmě je běžné, aby obyčejná youtuberská hvězdička dostávala nahlédnout do zpráv tajných služeb státu. Kořenář zároveň konspirativně (sic!) dodává, že nemůže zveřejnit zdroj oné zprávy. To už snad, Patriku, ani nebude třeba, když víme, že jsou od tajné služby. :) Kdo by pochyboval, když to říkáš ty...?
Aby toho špatně skrývaného tajnůstkářství nebylo málo, hvězdný influencer k tomu ještě dodává, že pravost "uniklých" dokumentů si měl možnost ověřit u několika spolehlivých zdrojů, kterým plně důvěřuje. :) U koho asi tak lze ověřit pravdivost informací z tajných služeb? U domovního důvěrníka asi těžko. Patrik má vlastně pravdu: na tyhle své "kontakty" se může zaručeně spolehnout. Oni na něj také. Musí se navzájem dobře znát delší čas.
Teď se vraťme z konspiračních výšin zpět na zem. Vzhledem k tomu, že utajované informace se neukazují jen tak kdejakému vyřvanému youtuberovi, aby o nich natáčel videa a chlubil se jimi široké veřejnosti, důvod jejich vypuštění do médií bude zřejmě jiný. Pokud ve skutečnosti nejde jen o domněnky jakéhosi "uznávaného analytika" z Respektu, Neovlivných nebo Deníku N (čemuž bych se vůbec nedivil), působí citované úryvky ze "zprávy" spíše jako cílený únik, který má sloužit jako pohrůžka opozici před blížícími se volbami. Je to jasný vzkaz: Pokud se pokusíte o cokoliv, co by se dalo v mluvě dnešní státní propagandy chápat jako "ohrožení prozápadní orientace země", můžete očekávat, že na vás vytáhneme cosi podobného. Anebo třeba spustíme rumunský scénář, který se vloni při tamních prezidentských volbách tak "osvědčil".
Populární videjkář posloužil jako ideální prostředník k tomuto sdělení navenek. Agent informátor Kořenář, k službám moci - vždy připraven!
Zmíněný není jediným výlupkem z řad youtuberských šašků, který machruje svými kontakty "nahoře". V naší malé zemi se dobrou informovaností od kamarádů z tajných služeb kupodivu chlubí i několik dalších jedinců podobného ražení. Najmě ti, kteří dostali na starost hájit státní propagandu proti nezávislým médiím a opozici. Všichni pak shodně bývají médii prezentováni jako autority, vynášeni do nebes, jejich tvorba protlačována na všech videoplatformách a uměle jsou jim navyšována čísla sledovanosti. Náhoda to asi nebude.
Před dvěma lety (24. 7. 2023) jsem v této rubrice zmiňoval profláknutého a za covidu "proslaveného" influencera Ludwiga v souvislosti s jeho "prokecnutím" v rozhovoru s režisérem Vítem Klusákem. V čase 18:40 min. uslyšíte šokující výrok, pronesený zřejmě v dychtivé snaze pochlubit se, co všechno se dověděl při schůzkách na ambasádě :)
"Myslím, že [ruský vliv] je tak prorostlý do tý západní společnosti, že až zpětně budeme zjišťovat, kdo všechno jako na to byl navázanej... A myslím si, že už nějaký americký tajný služby mají nějakej report, že i z Česka se dá přesně dohledat, nebo... ještě to není zveřejněný, ale jednou se možná ukáže, kdo všechno byl na výplatní pásce Kremlu."
Odkud disponuje jakýsi pofidérní "mentální kouč" tolika znalostmi o nezveřejněných reportech amerických tajných služeb? Rozdávají snad rozvědky ty zprávy na potkání podle počtu lajků a sdílení videí na YT? Kdo si tady vychovává z populárních postaviček z televize a internetu elitu špiclů a udavačů, aby veřejně odhalovali "zrádce národa" a "kolaboranty"? Že by ti stejní, kdo jim tu popularitu vytvářejí a dělají z těchto nýmandů odborníky na boj s dezinformacemi?
Jistě, může za vším tím machrováním jen snaha o vyšší sledovanost nebo nevědomá role v čísi hře. Jen těch náhod je poslední dobou až příliš. O skutečné roli různých organizací a jedinců pro "boj s dezinformacemi", jichž se tady během několika let rozrostlo až neúměrně, jsem psal před lety v článku Čeští elfové, lovci "dezinformátorů" a jiná komanda myšlenkové policie: Státem najatí špiclové, monitorující svobodnou diskusi s cílem vytipovat závadové osoby za účelem jejich likvidace? Proto bych jen připomněl to zásadní:
Čeští elfové, factcheckeři, hlídači fake news a různé instituty pro udávání a buzeraci občanů tady nejsou od toho, aby odhalovaly dezinformace na internetu. Ve skutečnosti tyto organizace a jednotlivci představují jakousi servisní službu kontrarozvědky a pro stát shromažďují informace o kritických hlasech ve společnosti. Pomáhají tak vytipovat problémové osoby pro jejich chystanou diskreditaci, případně i likvidaci. Čekají na svůj okamžik, až represivní orgány státu ve správný čas jejich svodky, monitoringy a seznamy nepohodlných využijí v politických procesech. Mnozí z nás se pak budou divit, až zjistí, že díky udání nějakého influencera se stali "nepřáteli státu". Posudek "důvěryhodné autority" poslouží prokurátorovi pro vynesení rozsudku stejně, jako se jimi dnes zaštitují média. Slyšíte to každou chvíli: "Podle serveru Práskači cézet jde o nepoučitelného jedince, šířící nebezpečné teorie."
Kdo další z Kořenářových a Ludwigových souvěrců se ještě chystá pochlubit cennými kontakty tam nahoře?
Romane, Honzo, Bohumile...
P. S. Patrik Kořenář je v poslední době nezvykle neklidný... S těmi fízly sis vůbec neměl začínat, Patriku.
- 27. 3. 2025 Stát neočkovaných. Víte, o které zemi takto psal mainstream ještě v září 2021? Tušíte správně - necelý půlrok před ruskou invazí byla takto označována Ukrajina! Je naprosto zřejmé, proč musela být "pandemie covidu" v únoru 2022 ze dne na den ukončena. Náhle nebylo potřeba masově očkovat obyvatelstvo, přestalo se vyžadovat testování, kontrolovat covid pasy či QR kódy o "bezinfekčnosti", neboť by to silně kolidovalo s migrací statisíců neočkovaných Ukrajinců. Aby tento fakt nezapadl v bilančním článku k pěti letům od "covidu", je nutné jej zvlášť vypíchnout i zde.
Po ruském útoku na Ukrajinu na konci února 2022 - doslova ze dne na den, ne-li přes noc - ustalo covidové šílenství. Jakoby žádná pandemie nikdy nebyla. Žádný každodenní přehled čísel nakažených, žádné nemocnice v nouzi, žádné povinné testování, žádný nátlak k očkování, které vás zachrání před jistou smrtí. Najednou už nikdo nekontroloval nošení roušek, dodržování rozestupů, bezinfekčnosti, nenařizoval izolace, karantény. Nepotřebovali jste už QR kódy, ani covid pasy. Nikdo nerozháněl demonstrace, ani nepokutoval účastníky za porušení pandemických opatření.
Položte si otázku, jak může globální zdravotnická pandemie z jakéhokoliv důvodu skončit ze dne na den? Ani válka přece logicky nemůže "přerušit" šíření virového onemocnění, které kosí obyvatelstvo. Kdo bude bránit národ, když většinu skolí virus, nebo jeho velká část pomře?
Covidofašisté, kteří až do 24. února 2022 "jeli" povinnou očkovací linii, po tomto datu náhle celou kampaň utnuli, ačkoliv tu samou dobu ohlašovali nástup další vlny "covidu"! Jako bylo spuštění a udržování "pandemie" politickým rozhodnutím, taktéž jeho ukončení se v žádném případě neřídilo epidemiologickými hledisky. Opět politické rozhodnutí. Takže kdo tady vlastně myslel na zdraví lidí?
Oni o tomto zlomovém datu vůbec neradi mluví. Vlastně o něm zcela mlčí. Proč? Zdá se, že je to pro ně velmi nepříjemné téma. Tak jim ještě přiložíme.
Necelý půlrok před zahájením ruského útoku na Ukrajinu vyšel v Mladé frontě DNES pozoruhodný článek s názvem Stát neočkovaných. O které zemi se psalo v negativním smyslu jako o výspě nedisciplinovaných antivaxerů? Že by Bělorusko? Ale kdeže! Sláva neočkované Ukrajině!
Ani ne 13 procent obyvatel Ukrajiny je očkovaných proti koronaviru, hlásí podtitulek článku z 23. září 2021. V tu dobu bylo totiž na Ukrajině naočkováno zhruba stejný počet obyvatel, jako ve stejnou chvíli v ČR, s tím rozdílem, že Ukrajinců je čtyřikrát více. V tu samou dobu se počet očkovaných u nás blížil téměř 60 %, což bylo covidofašisty prezentováno jako stále nedostatečné číslo.
"Ukrajině teď [2021] hrozí, že bude muset likvidovat stovky tisíc dávek vakcín proti koronaviru. Vyprší jim totiž datum spotřeby. (...) Na vlně je kromě problémů s dodávkami nezájem a nedůvěra Ukrajinců k očkování. Ti patří podle průzkumů mezi největší vakcinační skeptiky v Evropě."
A pokračujeme ve čtení: "Na sociálních sítích se objevily i spekulace, že se bude očkovat prošlou vakcínou. To ovšem zdravotníci důrazně odmítají. Podobné zprávy nicméně zvyšují obavy mezi už tak skeptickými Ukrajinci, kteří očkování odmítají. Podle srpnového [2021] průzkum fondu Demokratické iniciativy více než 56 procent Ukrajinců se v nejbližší době nehodlá očkovat. Za efektivní ochranu proti nákaze ji považuje jen 23,4 procenta dotázaných. (...) Ruku v ruce s tím jdou obavy z možných vedlejších účinků."
Vyzývám tímto všechny nadšené příznivce Ukrajiny, ať šíří, sdílí a kopírují tento článek na všechny své profily, kde se ještě nedávno chlubili, že si byli pro "Tečku". A připněte si k tomu žlutomodrou stužku či vlajku s nápisem Stojím za Ukrajinou! Prokažte, že to není jen póza a vaše podpora zemi trpící válkou nijak nebrání tomu, že občany stejné země byste ještě před čtyřmi lety šikanovali za neochotu se očkovat a volali za jejich vyřazení ze společnosti! Určitě si to zase nějak zdůvodníte, vy to přece s technikou dvojího myšlení umíte! Používáte ji úspěšně minimálně pět let.
My ostatní můžeme, jak se říká, popustit uzdu fantazii a představit si, jak by asi vypadala očkovací kampaň a postoje covidfašistů ve svých původních intencích, pokud by ji oni sami v únoru nestopli:
- Uprchlíci z Ukrajiny by měli být vyřazeni z veřejného a společenského života!
- Stát chce neočkovaným Ukrajincům co nejvíce znepříjemnit život.
- Pokud se Ukrajinci odmítnou očkovat nebo testovat, hrozí jim vyhazov ze zaměstnání a odebrání dávek.
- Zákaz vstupu do veřejných prostor pro neočkované uprchlíky z Ukrajiny!
- Zákonodárci požadují tvrdé tresty pro neočkované Ukrajince.
- Jsme pro, aby si neočkovaní Ukrajinci hradili plnou lékařskou péči!
- Neočkovaní Ukrajinci jsou hrozbou pro zdraví celé společnosti; buď se naočkují, nebo jim hrozí vyhoštění.
- Bez očkování a covid pasu si příchozí Ukrajinci v naší zemi už ani nekoupí kafe!
- Neočkovaní Ukrajinci neumírají dostatečně rychle.
Tak za tohle by vám najisto hrozilo trestní stíhání za šíření nenávisti vůči národu či skupině obyvatel. Ale před 24. únorem '22 to vůči neočkovaným Čechům, Moravanům a Slezanům (a třeba i místním dlouhodobě žijícím Ukrajincům) procházelo bez problémů, že? Navzdory tomu, že od září 2021 do února 2022 počet očkovaných obyvatel Ukrajiny vzrostl na závratných 34,5 %, je jasné, že s vlnou ukrajinských migrantů zde přišli zejména nezodpovědní antivaxeři. Covidofašisté to dobře vědí, přesto pochopili, že právě teď musí zmlknout a ideově se přeorientovat na novou agendu. Vědí, že není radno příčit se politickému zadání. Co kdyby je pak někdo chtěl vyřadit ze společenského života, že? :)
1. 3. 2025 Nějak se nám v mainstreamu po Trumpově hádce se Zelenským začínají rozmáhat protiamerické nálady. Jak si to vysvětlit jinak, než že jde o neblahé důsledky působení ruské propagandy? Pokud je pravda, že nás věrný zaoceánský spojenec zradil a přidal se na stranu ruského diktátora, je potřeba důsledně odhalit všechny viníky, kteří naši zemi do vazalství s takovým proradným spojencem zavlekli.
Dokud všechny vlivné osoby z politiky, médií i vlivných agentur a služeb, kteří nás za posledních 35 let dostali do vojenské i mocenské závislosti na USA, neprovedou řádnou sebekritiku, jsou rozhořčené reakce nad chováním amerického prezidenta vůči svému přesluhujícímu ukrajinskému protějšku stejně falešné, jako jejich věrnost "západním hodnotám".
Od stejných osob totiž celé roky posloucháme, jak obrovské ohrožení pro světovou demokracii představuje Rusko a Putinův režim. Najednou se dovídáme, že ještě větší hrozbu představují nezodpovědní burani z Bílého domu a nevolení oligarchové, kteří je zpoza opony ovládají. Odkud se tam, v kolébce svobody a demokracie, najednou vzali? Objevili se přes noc, aby provedli převrat ve směřování země vstříc dřívějšímu nepříteli v Kremlu? Nebo jsou to ty samé síly, jež řídily všechna předchozí košťata ve Washingtonu, jen se jim už nechce finančně dotovat zástupné války v daleké Evropě a podporovat tamní falešné servilní lokaje, neboť mají jiné (přiznejme, že také nijak chvályhodné) zájmy? A proč taky, když se ti, kdo dříve kývali na vše, co přišlo z USA, v krizové chvíli projevili jako ti největší šiřitelé antiamerických nálad?
Ačkoli je o to nikdo nežádal, měli naši političtí tajtrlíci a jiní dosud věrní poskoci USA, potřebu rychle reagovat povinnými sliby věrnosti Ukrajině. Ministr pravdy a lásky Rakušan, který momentálně nemá ve svém rezortu po nevyšetřené tragédii na pražské fakultě a záhadném zmizení šéfa policejní dopravky co na práci, se musel okamžitě vyjádřit k věci, jež leží absolutně mimo jeho kompetence. Po rozhádané tiskovce je prý Zelenský "morální vítěz", který si nenechal diktovat od dua Trump-Putin. Usoudil tak z toho, "co měl možnost z jednání v Oválné pracovně vidět". Buď byl příčinou špatný televizní signál, nebo někteří zkrátka vidí Putina v každé místnosti.
Gentleman od lidovců Bartošek přispěchal se sdělením, že v zemi našeho dosud nejvěrnějšího spojence sedí u moci gauner, což museli s nadšením přivítat všichni šiřitelé nenávistné prokremelské propagandy, kteří si už dlouho mysleli to samé. Rozvědčík z Hradu svůj post o podpoře Ukrajiny raději napsal v angličtině, protože v azbuce už by to vyznělo podezřele. Jelikož je to přímý a charakterní člověk, slova o odporné lidské bytosti si jistě nechá na osobní pohovor s Trumpem v Bílém domě.
Politolog Jiří Pehe je známý nezávislý a objektivní komentátor, jehož nelze v žádném případě podezírat z jakýchkoli sympatií k putinovskému Rusku. Přesto najednou šokuje slovy o odepsání USA jako člena Západu! To už je důkaz, že pod vlivem proruských hybridních operací, které mají rozvrátit jednotu Západu, se nevědomky ocitají i ti nejvěrnější. Aby tyhle antiamerické nálady neprorostly dále mezi režimní politology a televizní komentátory, kteří vůči USA planou vroucí láskou, byla by vhodná včasná identifikace osob, které tyto antisystémové nálady šíří a jejich exemplární potrestání.
Podle Peheho se Trump a Vance chovali vůči Zelenskému odporně. Vždyť víme, že všichni předcházející prezidenti USA jednali s celým světem jako rovní s rovným a zvlášť si vážili těch, kdo se jich odvážil kritizovat. Jiří Pehe to vždy dokázal ocenit. Jak třeba reagoval tento slovutný politolog, když v roce 2003 potentáti z Bílého domu plísnili naše spojence z Francie a Německa za neochotu podpořit americký útok na Irák a jejich senátoři a kongresmani nehorázně uráželi národy těchto dvou "neposlušných" zemí? Jeho esej z té doby nese název Francie ohrožuje evropskou jednotu a píše v ní, že Francie a Německo nedokáží projevit dostatečnou vděčnost USA jako jiné poslušné země střední Evropy. Pehe tehdy každého, kdo s válečným tažením do Iráku nesouhlasil, nálepkoval jako antiamerikanistu. Jak to, že dnes žádá vyřazení samotných Spojených států ze zemí demokratického Západu? Tohle může chtít jedině ruský agent.
Ale to pořád není všechno "best of" z produkce našich hodnotových médií. Komentátor SZ Novotný ještě téhož večera hořekoval: "Spojené státy, dosud vůdce svobodného světa, v přímém přenosu přeběhly na stranu agresivních diktátorů." Proboha, snad nemá na mysli Netanjahua a jeho "ostrůvek svobody a demokracie na Blízkém východě"? K antiamerikanismu ještě přidávat nenávist k vyvolenému národu? To by tak ještě scházelo!
Hoši a děvčata z mainstreamu, vůbec vám nezávidím, jak teď budete na jedné straně bezvýhradně hájit Trumpa v jeho podpoře státu Izrael v genocidním čištění Gazy a mesianistickém šílenství za vytvoření Velkého Izraele, a na druhé straně tvrdit, že je to zrádce, dement a Putinova loutka, která plní ruské zájmy.
Určitě se dočkáme perel, které vejdou do dějin žurnalistiky, jako je tato z Novotného komentáře:
"Po extempore se statečným ukrajinským prezidentem platí, že každý, kdo chce následovat Trumpa a jeho geopolitické hulvátství, natahuje pomyslnou rudoarmějskou čepici."
Aby vás ty paralely jednou nedohnaly a neocitli jste se jako "zrádci národa" a "agenti nepřítele". Jak psal Orwell v románu 1984: Jeden den je Oceánie spojencem Eurasie, druhý den jsme s ní ve válce a Oceánie je zničehonic nepřítel.
A jak kdosi trefně podotkl, teď si nemůžeme být vůbec jisti, koho budeme v květnu oslavovat jako osvoboditele od nacismu, když máme povinně nenávidět nejen Rusko, ale od nynějška také USA. Možná vznikne nová verze osvobození Plzně hrdiny z ukrajinské jednotky, která po vylodění v Normandii prošla až do západních Čech.
15. 2. 2025 Projev amerického viceprezidenta Vance na mnichovské konferenci je možná jedním ze spouštěčů zásadních změn, kterých se letos můžeme dočkat. I když se Vance snažil promlouvat obecně a spoustu zásadních příčin problémů dnešního světa a rozvratu hodnot vlastně opomenul, z vyděšených reakcí přítomných europapalášů bylo vidět, že to stačilo bohatě. Pro soudruhy z EU a NATO nastává podobný okamžik, jaký zažívaly po roce 1985 vládnoucí loutky v zemích sovětského bloku po nástupu Gorbačova.
Že by jistá paralela r. 2025 s rokem 1985? Právě tehdy, po jmenování do funkce generálního tajemníka, Gorbačov prohlásil, že SSSR již nebude zasahovat do záležitostí svých spojenců a jejich další směřování je plně na nich samotných. Státy socialistického bloku, svázané ideologicky, politicky i ekonomicky k SSSR, tak přišly o jistotu absolutní ochrany ze strany Velkého bratra, k němuž byly loajálně přimknuty a kam si jejich papaláši jezdili pro směrnice.
Vance dnes v podstatě oznamuje celému "euroatlantickému" souručenství to samé. Srovnejte:
2025 - "USA již nebudou bezpečnostně, ekonomicky ani z pohledu energetiky podporovat ty evropské země, které nesdílí vidění světa současné americké administrativy."
- 1985 - "Sovětský svaz nadále nebude zasahovat do vnitřních záležitostí zemí střední a východní Evropy. Plná zodpovědnost za dění v zemích Varšavské smlouvy leží na stranických vedeních jednotlivých států."
Soudruzi v socialistických koloniích to hodně dlouho nechtěli pochopit a jejich nejistota a neschopnost čelit nátlaku k rozvratu systému, tentokrát směřujícího z obou velmocenských stran, trvala pět let. V dnešní době plyne čas daleko rychleji, než v roce 1985 a událostí pádí neskutečným tempem, takže co se dříve událo za pět let, se dnes může odehrát za pět měsíců. A nemusí to trvat ani tak dlouho. Nemyslím, že by dnešní eurosoudruzi byli o dost bystřejší než ti tehdejší.
Ze zhrzených reakcí tvrdého jádra kovaných euroatlantických neobolševiků (také zde) je patrné, že Vancova řeč jim zní jako projev těžké kontrarevoluce, navíc vedené přímo z centra milované Říše! Demokracii si rozvracet nedáme, svoboda slova, pluralita názorů a svobodné volby jen vocud pocud, soudruzi! Bezpečí v ulicích evropských měst raději nezmiňujte, ten podlý Američan nás přece nebude poučovat o zjevných pozitivech ilegální migrace!
A to si nedovedu si představit, co by nastalo, kdyby Vance byl konkrétnější a pohovořil také o represích a cenzuře z dob covidové tyranie, brutální očkovací kampani a jejich zdravotních následcích. Nebo třeba rozebral skutečné příčiny ukrajinské tragédie a ukázal na jejich viníky. Asi zatím "nebylo dovoleno", jak říká klasik.
Jen jestli to všechno, stejně jako v roce 1985, není jen dohodnutá hra, během níž se někde v pozadí už zase rýsuje nové rozdělení světa s modernizovanou digitálně-totalitní železnou oponou, což je ostatně v plánu. A obyčejní lidé budou zase na té špatné straně.
7. 2. 2025 Spasiteli lidstva Muskovi už stačí namačkat na klávesnici dva vykřičníky a novináři se obdivně klaní až k zemi před moudrou myšlenkou a zevrubnou analýzou politického dění. V denním tisku jeho erudovanému projevu dokonce věnovali celé odstavce. Když se příště Musk podepíše třemi křížky, celý svět se z toho p..., tedy stane v úžasu a okamžitě mu udělí Nobelovu cenu za literární přínos.
I v našem tisku se Muskovým vykřičníkům dostalo precizního zpravodajského pokrytí. Kolem příspěvku nudícího se miliardářského děcka s mesiášským komplexem začali novináři radostně skákat jako pudlíci. Zřejmě se v něm skrývá nějaká hluboká filosofická myšlenka. Reakce na toto veledílo svědčí o tom, že presstituté doslova visí mocným a vlivným na rtech a odezírají z každého nádechu a výdechu. Interpretace byla zhruba v tomto stylu:
Pan Musk zareagoval na vyjádření pana Zelenského. Sdílel jej na síti beze slova, zato s "výmluvnými dvěma vykřičníky". Pod jeho moudrým příspěvkem se vzápětí začaly množit oslavné komentáře Muskových přikyvovačů, velebících hloubku a pravdivost jeho dvou interpunkčních znaků.
Všechno důležité, co se podle našich médií v dnešním světě děje, se místo v reálném životě odehrává na sociálních sítích. Dnešní "novináři" jsou doslova posedlí čtením příspěvků na profilech nejrůznějších celebrit a papalášů. Hltají každou myšlenku, kterou tam některý z nich zrovna plivne, zatímco podstatné jim uniká. Doslova se třesou strachy, kdyby náhodou přehlédli nějaký jednoslovný plivanec na profilu kteréhokoli významného hňupa. Až některá z politických celebrit zveřejní na Instagramu video s vlastním uprdnutím, média okamžitě začnou chrlit rozsáhlé analýzy, jestli se náhodou nejednalo o šifrované politické poselství a zda tento osobitý projev máme chápat jako velmocenský vzkaz, nebo zda skutečně šlo jen o pouhý prd.
Novinářská ekipa v posledních letech hledá své dno. Den co den přesvědčuje, že stále dokáže jít ještě hlouběji. Kdyby se kdokoliv z novinářů pokusil použít vlastní mozek, musel by se ptát, jak je možné, že se jakýsi miliardářský fracek "zničehonic" dostal ke všem vládním platebním systémům v nejmocnější zemi světa a proč každé slovo z jeho úst se stává slovem Božím, z něhož se třesou strachy všechny loutky ve vysokých funkcích v USA i v evropských koloniích. Odkud se "najednou" vzal a kdo mu dal takový vliv, že si může dělat, co se mu zachce?
Média jsou najednou v šoku, že jakýsi nevolený miliardář může ovlivňovat politiku a zasahovat do dění po celém světě. To je ale novinka! Když stejným způsobem uplatňovali svůj vliv George Soros nebo Bill Gates, bylo to v pořádku, že? Ach ne, to byla vlastně paranoidní spiklenecká teorie...
Systém si z Muska za notného přispění médií dlouhodobě vytvářel náhradu za tyto dva parchanty v podobě výstředního "nekonformního" myslitele, geniálního vynálezce a vyřvané mediální celebrity v jednom. Tyto polohy pak dle potřeby střídal, až stvořil postavu nedotknutelného všehoschopného maniaka s neomezeným vlivem. Musk by nikdy nedosáhl svého nadpozemského jmění a vlivu snad na všechny oblasti lidského života a řízení státu, kdyby nebyl součástí Systému. To samé platí i o Trumpovi. Muskovi bylo v jeho pohádkovém životě, plném pomocných rukou s nekonečnými kapsami miliard a bezedných dotací, dovoleno úplně vše, k čemu se kdy odhodlal a na co kdy sáhl. Servilní média mu v tom sekundovala a nadšeně aplaudovala. Dnes se uctivě klaní všemu, co vypustí z úst nebo ze své klávesnice. Zároveň se podivují, odkud se vzala jeho bezmezná sebedůvěra a kdo mu dal tolik vlivu a moci. :)
Tupost mainstreamových pudlů mě vůbec nepřekvapuje. Z čeho mám ale obavy, je nekritické nadšení tzv. alternativy po Trumpově nástupu. To už nyní lehce přechází v křeč. Částečné zrušení cenzury na sítích vlastněných oligarchy a miliardáři je sice fajn, ale nemělo by nám stačit ke spokojenosti, když nám mocní vrátí nepatrnou část našich práv a svobod, které byly dříve samozřejmostí v plném rozsahu. Lze mít radost z čistek ve fungování vlivných nátlakových institucí, ale fakt se nechci dočkat toho, až bude údajná "alternativa" nadšeně aplaudovat Trumpovým "neotřelým nápadům" (jak si pochvalně liboval Netanjahu) na etnickou čistku v Gaze.
Jednou se tyhle skutečné čistky mohou týkat nás všech. A ani alternativou velebení tzv. "rebelové" z řad privilegovaných miliardářů v Trumpově vládě se nás pak rozhodně nezastanou. Ne každá "alternativa" se zdá být skutečnou alternativou jen proto, že to má v názvu.
Jak to naznačit těm důvěřivým a méně informovaným? Že by dvěma vykřičníky na nějaké sociální síti? Tak vysoké intelektuální úrovně a společenské vážnosti zatím nedosahuji...
30. 1. 2025 Mám sto chutí nahlásit Patrika Kořenáře a Bohumila Kartouse do svodek Českých elfů jako šiřitele dezinformací a spikleneckých teorií, aby pocítili svou vlastní medicínu. Tak dlouho tihle agilní přizvukovači moci odhalovali "nepřátelské dezinformační kampaně" a "konspirátory", až se z nich stali hlasatelé těch nekřiklavějších teorií spiknutí, jež sami dříve tak usilovně vyvraceli. Prvně jmenovaný doslova popřel sám sebe a všechna svá dosavadní tvrzení a představy o Elonu Muskovi, druhý zase spřádá spiklenecké konstrukce o globálním techno-oligarchickém komplotu po Trumpově nástupu.
Jak jinak mám chápat Kartousův článek, v němž v podstatě popisuje složení Trumpovy administrativy jako spolčení technologických miliardářů ve spojení se stínovými osobami v pozadí? V příspěvku jmenuje jednoho oligarchu s napojením na státní zakázky po druhém a líčí jejich vliv na manipulaci, informační toky a ovládání obyvatelstva. Kde už jsem tyhle varovné teorie o nebezpečí globální diktatury a totální kontroly nad lidstvem jenom zaslechl?
To je překvapení, Bobe, že lidé jako Peter Thiel nebo Larry Ellison jsou přímo napojení na Pentagon, co? A že ti samí stojí za téměř všemi projekty vakcinačního byznysu či datových a sociální sítí, které mají pod dohledem životy miliard lidí? Že byli u zrodu všech těch zázračných "dětí" typu Zuckerberga i Muska, z nichž udělali "self-made" (hodně ostrý sarkasmus) miliardáře? Toho sis všiml až dnes? Oni se totiž v těchto vysokých sférách pohybují už téměř třicet let, víš? Chápu, asi sis toho v zápalu práce pro rozvědku, ehm chci říct České elfy, nevšiml. Dokud Trump s těmito lidmi nevtrhl do dveří Bílého domu, měl jsi co dělat s odhalováním "proruských" aktivit a "dezinformací", které hlásaly to samé, o čem píšeš teď: o spiknutí hrstky vyvolených a stínových osob v pozadí.
Když ti hnusní oligarchové podporovali očkování, progresivní agendy, protežování menšin, super technologické novinky a inovativní komunikační sítě na šíření 'woke' myšlenek, bylo všechno v pořádku. Nikdo nestrašil hrozbou totální kontroly pod neomezeným vlivem sociálních sítí, vlastněných těmito najatými figurkami, ani ovládnutím moci touto hrstkou technokratů. Pokud tito "géniové" ve vedeních svých korporací dostatečně rychle mazali nepohodlné názory o covidu a odhalení o plánech globální totality, byli vynášeni až do nebes a velebeni za přínos celému světu. Tehdy ještě pracovali ve váš prospěch a pro "dobro celého světa", tak jakápak hrozba totality, jaká cenzura? To byly všecko "konspirace" a "spiklenecké teorie", vy magoři!
Kdo by se bál Elonových čipů do mozku v projektu Neuralink? Jen paranoidní blázen by to považoval za ohrožení integrity člověka a zásah do lidského vědomí; vždyť Elon je náš miláček a určitě to s námi myslí dobře. Najednou se Bohumil Kartous děsí jeho vlivu na světové dění? Asi jsi něco zaspal, Bohumile. Muskovi byla celoživotně umetána cestička snad ve všem, na co pomyslel, a neexistovalo nic, co by mu nebylo dovoleno. Z nějakého hajlování přece nebudeme dělat vědu.
Zabývali se snad Kartousovi elfové kdykoli v minulosti jeho neuvěřitelným (= vylhaným) životním příběhem s nebývale vydatným dotováním "jeho" firem státními zakázkami a hustou přítomností osob v pozadí, jež jej doslova "vystrkaly" do pozice miliardáře a mediální hvězdy? Snad ani Kartous nečeká, že by se Musk ve své nové "funkci" zabýval prověřováním efektivity státních zakázek a dotací pro "jeho" firmy, když to dodnes nikomu nevadilo a systém si Muska hýčkal.
Jak už jsem napsal předloni v komentáři k rozhovoru Martiny Kociánové s Bohumilem Kartousem na Rádiu Universum (příspěvek ze 13. 4. 2023), Kartous si evidentně nemyslí to samé, co tvrdí na veřejnosti. Jeho výrok z rozhovoru, že pravda je to, na čem se shodne většina v celospolečenském konsenzu dobře vypovídá o důvodech, proč nyní po prvních dojmech z mainstreamového šílení po Trumpově nástupu začal sepisovat varovné články o hrozbě techno-oligarchického spiknutí mocných. Když mainstreamový konsenzus naznačí, že je třeba obrátit kabát, není možné zůstat pozadu. Nastal čas zabývat se záležitostmi, které nejen že naše elfy a bijce "konspirátorů" dosud nezajímaly, ale úspěšně je svou udavačsko-špiclovací činností pomáhali zastírat.
Tak jen tak dál, Bohumile. Ale aby ses s tímto zápalem nedostal do hledáčku svých vlastních spolubojovníků. Někdo z nich by mohl řeči o strašáku globální nadvlády miliardářů a jejich loutkářů v pozadí chápat jako šíření spikleneckých teorií. A rozesílání onoho článku po všech možných webech by mohlo splňovat definici řetězové dezinformace. :)
Rychlopalný youtuber Patrik Kořenář je podobný případ nastávající schizofrenie režimních přizvukovačů. Tvrdí sice, že není nijak napojený na vlády ani nežije z dotací, jen jeho přednášky sem tam zaštiťuje Velvyslanectví USA v Praze a místní Americké centrum. Zato se u něj brzy můžeme nadít, že nám nějaké to obří spiknutí skutečně odhalí. Nedělám si legraci. Už v říjnovém článku jsem se zmínil o Kořenářově zklamání z Elona Muska, který zjevně přestává splňovat onu původní představu salonních neoliberálů o úspěšném a geniálním vynálezci, jehož inovativní myšlenky a nápady dovedou lidstvo do technologického ráje a s nímž co nevidět osídlíme nejbližší planety Sluneční soustavy. Aby ne, když náš obdivovaný vynálezce nepochopitelně ztrácí čas tlacháním na internetu a předstíráním schopností, jež ve skutečnosti vůbec nezvládá.
Jak vidno, i hvězdnému influencerovi začíná připadat celá Muskova kariéra podivná. Na základě informace o tom, jak Musk podváděl v jakési počítačové hře, se nad provalením Muskovy přetvářky v novém videu (úvodní část o bezvýznamném sporu s herním vývojářem Vávrou klidně přeskočte, jde o naprostou banalitu) rozčílil jako ten nezuřivější konspirátor:
"Pokud nějaký člověk dělá dvě stě miliard věcí, kromě toho, že fušuje do voleb a politiky po celém světě, tak navíc jakoby náhodou má ještě tisíce hodin času, aby hrál z hard-core postavu v počítačové hře..? To určitě..."
Musk se podle Kořenáře má věnovat tomu, čemu (prý) rozumí, tedy letům do kosmu a konstruktérství moderních elektro aut atd. To je zvláštní. Jak tedy vlastně zvládá řídit ty "své" firmy, když jenom sedí u počítače a buď hraje střílečky, nebo píše příspěvky na sociální síť? Podváděl u jedné počítačové hry, ale jinak nikdy v životě nepodváděl a všichni mu stále ochotně věříme, že za "svými" projekty opravdu stojí on sám? Přitom sám Kořenář se jeho chování logicky diví a vrací se znovu k jeho podvodnému jednání:
"On evidentně tu hru nehraje".
Patrik Kořenář i přes svou nespornou genialitu snad ani netuší, jak přesně vystihl Muskovu osobnost. Vždyť jeho podvádění u počítačové hry (před očima celého světa) je tak symbolické, že už to jasnější být nemůže. Ano, správně, on "tu hru vůbec nehraje", resp. předstírá, že ji hraje. A evidentně nehraje ani v té "hře", v níže se tady desítky let mediálně prezentuje jako geniální vynálezce, konstruktér, šéf několika velkofirem na všechno možné, hvězda šoubyznysu, influencer na sociálních sítích a teď už téměř jako inkarnace Henryho Kissingera na poli světové politiky. Je to jen nastrčená figurka, objekt pro obluzené zraky mas, aby nebylo patrné, kdo stojí za všemi technologicko-špiclovacími projekty celoplanetárních rozměrů, které nemůže mít na svědomí jeden člověk! Že jeho životní příběh je jedna velká pohádka, pochopí každý, kdo si přečte kterýkoli z jeho oslavných životopisů. Jen některým influencerům, chvástajícím se tím, jak dokáží okamžitě odhalit každou konspiraci, to dochází o něco později.
V žádném případně nechci Kořenáře podceňovat. On na to jednou přijde, je to chytrý kluk. Dokonce dostal odvahu říci naplno, co si o Muskovi myslí:
"Což jen ilustruje jeho [Muskovu] kariéru, kdy kupuje byznysy a nápady, a pak se tváří, že je vymyslel a založil."
Tomu se říká slovo do pranice. Kolik toho tedy vlastně Musk sám vymyslel a založil? Nebo i Patriku Kořenářovi dochází, že za ním opravdu od kolébky stáli ti mecenáši s pomocnými rukami plnými dolarových miliard a dohazovaných státních zakázek, o nichž se píše snad v každé kapitole zmíněných životopisných knih? Pokud už to vrtá hlavou i našim celebritám z řad fact-checkerů a horlivých vyvracečů konspiračních teorií, nebude to jen tak.
Patrik Kořenář bude tak dlouho vyvracet očividná fakta o dění na tomto světě, až jednou vyvrátí sám sebe. A tak dlouho bude Bohumil Kartous nahlašovat protistátní dezinformační kampaně, až bude jednou sám nahlášen.
U obou platí to, o čem zpíval Pepa Nos: Kdo jde pořád doprava, ocitne se nalevo.
- 22. 1. 2025 Dokumentem Rozdělená společnost splnila Česká televize ideové zadání "vypořádat se s těmi tupci, co furt dělaj problémy" a odlišit je od "nás, rozumných spořádaných občanů". Osazenstvo mluvících hlav ve složení psychiatr Horáček, covidofanatický sociolog Buchtík, státní influencer Kořenář a kultivovaný plukovník Foltýn skýtalo jistotu, že dílo se podaří.
Tendenční pořady tohoto typu bývají naší režimní televizí obvykle natáčeny podle jednotného mustru. Autoři se v nich snaží vykreslit situaci tvrzením, že v dobách, kdy svět prochází krizí a zásadními zvraty, začíná jistá část populace z ničeho nic propadat bludům a šířit dezinformace. Tím se odlišuje od moudré většiny, která si v krizových letech zachovává rozum a nepodléhá lžím, neboť důvěřuje "odborníkům" a spoléhá se na "důvěryhodné zdroje informací". Tato moudrá většina proto všemi krizemi a společenskými změnami proplouvá zcela bez potíží a konfliktů s okolním prostředím i státní mocí, neboť se vždy dokáže ochotně a bez odporu přizpůsobit novým poměrům.
V podobných pořadech se autoři nikdy nezatěžují ověřováním příčin oněch krizí, ani tím, kdo stojí v jejich pozadí. Vůbec je netrápí, že tyto přelomové změny jsou provázeny totálním popřením veškerých zásad, principů a ideálů, které sami tito "důvěryhodní experti" po celých předchozích 30 let prohlašovali za "nezvratné"! Důvodem, proč lidé začínají pochybovat a rozporovat oficiální "pravdy", bývá totiž právě to, že přelomové události zejména posledních let znamenaly zásadní narušení jejich běžných životů a nesoulad s realitou, kterou nám právě tito "odborníci" dříve prezentovali jako jedinou možnou.
I když do nás celá léta hustili, že nesmíme dopustit návrat totalitních praktik a ztrátu našich práv a svobod, najednou nám během "covidu" stejní "experti" tvrdili, že právě těmto totalitním praktikám se musíme poslušně přizpůsobit a výrazně okleštit svá práva a svobody, abychom se mohli rychleji "vrátit do normálu". Ani za války, ani za časů totalitních režimů minulých staletí se nestalo, aby byla na celém světě zastavena téměř celá ekonomika i průmysl, natrvalo zavřeny školy a společnost byla paralyzována zákazy pohybu po okolí, výkonu své práce, možností obživy, následované pohrůžkami vyhazovů ze studia či zaměstnání. Žádná diktatura zatím nikdy nevyžadovala povinné a celoplošné nošení hadrů na hubě, nezakazovala se najíst, neznemožňovala lidem obživu či nevyhrožovala vyřazením ze společnosti za neochotu se naočkovat. Nic takového neproběhlo ani v letech, kdy zemi zasahovaly epidemie daleko většího rozsahu, než ta podivná covidová (např. v prosinci 1995 bylo chřipkou zasaženo až 11% obyvatelstva a zemřely desetitisíce lidí).
Čím to, že najednou v březnu 2020 zachvátily celý svět totalitní represe nevídaných rozměrů kvůli několika stovkám nakažených? Proč by si lidé neměli klást otázky, co stálo za celou komedií s miliardovými výdaji, kompenzacemi zastavené ekonomice, horentním financováním represivních složek států a placením farmaceutickým gaunerům za testování a vakcíny, když nám to žádný z těchto "expertů" není schopen vysvětlit?
V dokumentu vystupoval sociolog Buchtík, za doby covidu nechvalně známý svým ponoukáním k ještě větším represím vůči nepodvolenému obyvatelstvu a za zpřísňování pandemických opatření. Ještě v listopadu 2021 vyzýval vládu k nařízení tvrdého lockdownu. Jak je možné, že o tři měsíce později náhle problém s pandemií přestal existovat, i když ještě v půlce února 2022 nemocnice kvůli covidovým pacientům hlásily nouzový stav a omezovaly operace? Proč najednou na konci února 2022 nebylo potřeba zpřísňovat opatření, požadovat povinné očkování a izolovat "nakažené" mimo svá pracoviště? Co to má znamenat, když jeden den nesmíte bez negativního testu ani vyjít z bytu a vyhazují vás z obchoďáku, když nemáte hadr na hubě, a druhý den vám pod okny proudí statisíce migrantů z východu, po nichž nikdo nežádá testy ani potvrzení o očkování? Omikron je přece jen bezvýznamným písmenem v řecké abecedě, to se vám něco zdálo...
Samozřejmě všichni známe odpověď, proč náhle divadlo okolo "covidu" utichlo; zní "protože Ukrajina". Zkrátka se změnil se vítr, z centrály přišlo nové zadání a bylo nutné nastavit novou linii příběhu. Nějaká čísla nakažených po dloubání v nose přestala být důležitá. Ale chtěl bych znát "kvalifikovanou" odpověď právě od mediálně známého sociologa Buchtíka, abych nepodléhal konspiracím, že to celé byla jen habaďůra. Odbýt to jako v dokumentu ČT slovy, že se část populace v čemsi (sic!) zklamala, hledá důvody proč, a výsledkem je, že "...a najednou té společnosti nevěří", mně nepřijde hodné univerzitně vzdělaného sociologa. Proč na toto nehledá odpovědi právě dokument veřejnoprávní televize, která se má snažit pochopit důvody rozdělení společnosti?
Když se v únoru 2022 konalo několik demonstrací proti přijímanému pandemickému zákonu, média si neodpustila kárající poznámky, že demonstrující lidé svým nezodpovědným chováním pomáhají šíření viru a kvůli nim se nikdy nevrátíme do normálu (číst po letech komentáře čtenářů iDnes např. pod tímto článkem je opravdu zábavné). O týden později proběhl útok na Ukrajinu a na stejném Václaváku se sešlo 70 tisíc lidí, včetně nejvyšších papalášů (nechyběl ani premiér Fiala). Nikdo z nich nedodržoval rozestupy, vesměs nenosil roušky, nikdo ani nekontroloval bezinfekčnost účastníků, potvrzení o očkování nebo zda mají negativní test. Média nad demonstrací jásala nadšením.
Vysvětlete nám vy, experti na společenské vědy, epidemiologové i fakt-checkeři, v čem spočívá rozdíl, když se na veřejném prostranství v rozpětí dvou tří týdnů sejde několik stovek a poté 70 tisíc osob, přičemž oněch pár set lidí je nezodpovědná sebranka dezolátů a epidemický problém, a sedmdesát tisíc o pár týdnů později už ne. Hraje roli to, že mezi sedmdesáti tisíci správně ideově orientovaných se i přes nedodržování hygienických opatření a distančních rozestupů nešíří virus tak, jako mezi těmi pár stovkami vyvrhelů?
Zkuste nám to prosím, každý z vás, z hlediska svého oboru, vysvětlit. Ale nepoužívejte u toho žádné konspirace, ideologické pohledy a nerozdělujte společnost (jak hlásá titulek dokumentu ČT) na rovné a rovnější občany. Bez těchto argumentačních "záchranných pomůcek" se k tomu asi nedoberete, že? Ukázalo by se totiž, kdo tady vlastně rozděloval a rozděluje společnost.
Je naprosto logické, že lidé k "expertům" s ohebnými charaktery jako je (nejen) sociolog Buchtík, ztrácejí důvěru. Třeba psychiatr Horáček si mohl odpustit laciné řeči o podléhání bludům jako o problému z hlediska psychiatrie. Nebo to mělo platit paní Ivě Rosické, která v dokumentu hovořila právě před ním? Když v době covidových zákazů neměla z čeho nakrmit své koně ze své jezdecké stáje, kam chodily jezdit nemocné děti, mohla ze zoufalství místo dezinformacím propadnout třeba poslechům podcastů státem schváleného youtubera Patrika Kořenáře. Ten by ji možná vysvětlil, že pokud nemá její rodina z čeho žít, je to jen její vlastní bludný pocit nedůvěry, který nemá oporu v objektivně poznatelné realitě.
Jak jsme se totiž z dokumentu dověděli, Patrik Kořenář je také lidový léčitel. Minimálně jednu osobu totiž vyléčil z podlehnutí spikleneckým teoriím. Málokdo to do této chvíle věděl. Známý režimní youtuber od nynějška říkat třeba fotr Kořenář.
Česká televize nás stále baví a zároveň vzdělává. Co všechno nového se z ní ještě nedovíme? Nepochybuji, že její redaktoři jsou přesvědčeni o tom, že nikdy dezinformacím a manipulacím nepodlehli. Říkají si možná: "Naše každodenní covidové běsnění byla jen taková epizoda, tu už máme za sebou a lidé na to zapomněli; dnes jedeme správnou linii Ukrajina. Skvělá příležitost udělat si terč z těch, kteří nám naše permanentní úlitby moci prokoukli už tehdy, za covidu."
Pro loajální presstituty z ČT jsou takoví "potížisté" cosi jako černé svědomí.
P. S. Zevrubnější rozbor provedl také Petr Bohuš v Modrém jelenovi.
13. 1. 2025 Všichni se teď vysmívají Zuckerbergově ideové otočce, ale vlastně není důvod se tím jakkoli vzrušovat. Vždyť Zuckerberg dělá jen to, co dělal vždycky: jako poslušná loutka plní úkoly, jež jsou mu zadávány shora. Zkrátka se změnily poměry, a on se jen snaží přizpůsobit. To jen naivní idioti jej stále považují za suverénního a cílevědomého miliardáře, který se nenechá ničím ovlivnit a rozhoduje se čistě z vlastní vůle.
Přesto nepochybuji, že i tak budeme od slabomyslných novinářů a jejich papoušků nadále poslouchat, že majitelé největších sociálních sítí jsou zcela svobodní a na nikom nezávislí podnikatelé, kteří si ve svých soukromých firmách mohou dělat (a tedy cenzurovat), co chtějí. A rozhodují se prý nezávisle na vnějších politických tlacích.
Pro většinu nevědomých jsou tzv. "majitelé" sociálních sítí nadaní géniové, kteří nám přinesli úžasnou aplikaci na povídání a sdílení fotek z dovolených. Neuvědomují si, jaký skvělý nástroj pro monitorování životů miliard lidí tyto výdobytky moderní doby představují. Jejich tzv. "majitelé" pak dle pokynů a aktuálních nálad vládnoucí moci jen poslušně plní, co se po nich žádá.
Dostanou-li za úkol vytvořit pandemickou hysterii, budou umlčovat a nahlašovat veškeré opoziční hlasy a rušit profily těch, kdo jednotnou covidovou linii narušují. Když je potřeba naočkovat veškerou populaci, budou ochotně cenzurovat kritiky očkování. Objeví-li se zadání prosadit Bidena do funkce prezidenta, budou zamlčovat důkazy o falšování voleb a žalostném zdravotním stavu vyvoleného kandidáta.
Ale jakmile se otočí vítr, je i ta nejbohatší miliardářská figurka donucena předstoupit před veřejnost a pěkně po bolševicku provést sebekritiku na plénu (dnes tedy v živém vysílání na síti) a potupně si posypat popel na hlavu. Pochopitelně s povinným prohlášením věrnosti nové linii strany a vlády, což završí tím, že se okamžitě dostaví na kobereček do Mar-a-Lago).
Komu tato loutkohra s fiktivními figurkami "géniů" a "úspěšných miliardářů" nedochází ani po Zuckerbergově poníženém doznání k cenzuře a odpornému poklonkování moci, ten je odsouzen zopakovat si celou hru s dalším sebevědomým parchantem a miláčkem médií a mocných - Elonem Muskem. Jde o zcela totožný příběh, jen s lehce odlišnými odstíny.
Když vidím, jaký šok a hrůzu prožívají presstituté při jakékoli zmínce o Muskově řádění po Trumpově vítězství, opravdu si to užívám. Když Musk vynalézal ta progresivní elektroautíčka, létal "do kosmu", vynášel na oběžnou dráhu své satelity, plánoval výrobu vakcín proti covidu, snil o tom, že celému lidstvu vloží do mozků své neuralinkovské implantáty - a hlavně - podporoval Bidena, byl to váš nedotknutelný miláček, že?!
Najednou se jakoby utrhl z řetězu, začal podporovat Trumpa a jiné nepohodlné politiky po celém světě - náhle je z něj velice nebezpečný extremista, jehož je třeba za každou cenu zastavit. Že jste si to neuvědomovali dříve?
Dnes v médiích hlavního proudu zaznívají hlasy, že se Muskovi nedá věřit a dokonce se začíná pochybovat, zda skutečně stojí za vším, co je mu připisováno. Když jsem o něm v roce 2020 (!) psal v článku, v souvislosti s tím, že většinu dne tráví komentováním a psaním zpráv na sociálních sítích, ptal jsem se: "Opravdu si někdo myslí, že tato figurka skutečně zvládá všechny "své" aktivity, která mu média přisuzují?" Dostalo se mi opovržlivých reakcí, co si to dovoluji pochybovat o schopnostech úžasného, geniálního a všehoschopného vynálezce.
Dnes si v komentářích na mainstreamu přečteme: "...během necelých 24 hodin na svém profilu zveřejnil nebo sdílel přes 135 příspěvků a jejich množství stále rychle narůstá. Až se jeden může divit, jak to všechno šéf automobilky Tesla, vesmírné společnosti SpaceX a řady dalších firem... vlastně všechno stíhá."
Jak si může najednou mainstream dovolit pochybovat o tom, kolik toho "jejich" bývalá hvězda zvládne? Ti sami pitomci, kteří mně před lety nadávali, dnes nad stejnými slovy na Novinkách souhlasně pokyvují svými hlavičkami. Opovažte se však jen naznačit, že Musk a Zuckerberg jsou jen pouhými figurkami nastrčenými do popředí za účelem oblbnutí mas! U odvážných a geniálních miliardářů, podnikajících v demokratických a svobodných poměrech, je zřejmě znakem odvahy a zásadovosti, když během svého života několikrát totálně otočí své postoje a názory a ze strachu o svůj byznys se pokaždé přimknou k nové moci.
Kývajícím ovcím může být chování Muska i Zuckerberga vcelku sympatické; řeknou si asi: "To nám připomíná nás samotné, s naší celoživotní přizpůsobivostí, kariérismem a honbou za vlastním prospěchem! Oni dva, ten Zuckerberg a Musk, jsou vlastně jako my, jen o něco bohatší. Přejme jim to, jistě si to zasloužili vlastní tvrdou prací a svou šikovností."
Kdo naivně doufá, že s novým koštětem u vesla za oceánem nastane také ráj svobody slova na sítích, "vlastněných" těmito ohebnými charaktery, ten ať se nejprve v klidu zamyslí, proč a za jakým účelem tyto roztomilé aplikace vznikly (a následně proč jednu z nich koupil právě Musk, který by měl mít dost jiných starostí se svými firmami), a kdo za nimi stál. Inspirací může být můj říjnový článek, kde jsem se nejen okolnostmi vzniku Facebooku obšírněji věnoval:
Jakou roli hraje "šéf" této CIA-friendly špionážní aplikace Zuckerberg? Asi stejnou jako Musk na Twitteru a v jiných "svých" společnostech. Jeho globální loutkáři si s ním mohou pohrávat a směrovat jeho existenci jakýmkoli směrem. Jeden den to bude mladý úspěšný miliardář v obnošeném triku, který pro naše blaho vynalezl super appku na klábosení mezi přáteli, jindy zase ten největší parchant pod sluncem, který špehuje a cenzuruje vlastní uživatele a bonzuje jejich osobní data státní moci. Přitom během obojího dělá jedno a to samé: jako loutka hraje svou roli a plní úkoly, jež mu byly přikázány shora.
Ano, článek je to delší, což některým jako obvykle způsobí problémy. Nedá se nic dělat, jelikož je to složitější téma, krátkým instantním postem jako na Fejsbuku nebo iXu to napsat nešlo.
Ale když už na něj kliknete, tak jej sdílejte také mezi přáteli, dejte si odběr, lajkujte a komentujte jak zběsilí, aby se mně zvýšil dosah a návštěvnost. To víte, musím se taky přizpůsobit novým poměrům, abych nezůstal pozadu. Rád bych se taky trochu přiživil u Zuckerbergra i Muska a zalíbil se jejich novým pánům, ať pro mě taky upustí na zem pár těch drobků ze svých miliard.