Vít Rakušan ve stopách Rudolfa Slánského: I ten největší papalášský gauner může být odstraněn v momentě, kdy se znelíbí svým globálním loutkářům
Historie zná spoustu příkladů, kdy se z velkého zvířete, pevně usazeného u moci stane nejnenáviděnější osoba ve státě, po jejíž hlavě bude jednohlasně volat celý národ. Lokální režimní tajtrlíci se domnívají, že čím ochotněji budou naslouchat svým globálním loutkářům, hlasitěji volat "Sláva Ukrajině!" a úslužněji poklonkovat "západním hodnotám", prokáží tím svým loutkovodičům vlastní spolehlivost a udrží si své pozice a privilegia. Ale to se velice mýlí, neboť jak tomu bylo už tolikrát v minulosti, režim po totálním potlačení opozice přistoupí k likvidaci nepřátel ve vlastních řadách. Ve vší své domýšlivosti a pocitu neomezené moci by si to měl uvědomit hlavně ministr Rakušan, neboť právě on může být prvním na řadě, jakmile nový režim spustí čistky mezi svými poslušnými loutkami.
Ministr vnitra Rakušan dnes bezpochyby patří mezi nejvlivnější politiky, jenž při panující napjaté atmosféře ve společnosti drží v rukou veškerou moc nad klíčovými bezpečnostními složkami státu a represivními orgány. Na první pohled je patrné, že on sám se cítí silný v kramflecích, a ani obří skandály kolem hnutí STAN s jeho pozicí na vrcholu moci nehnuly. Ale zdání klame. Historie zná spoustu příkladů, kdy se z velkého zvířete, pevně usazeného u moci, či mediální propagandou protežovaného miláčka lidu, stane nejnenáviděnější osoba ve státě, po jehož hlavě bude jednohlasně volat celý národ.
Příkladů je celá řada. Takovým nekřiklavějším je likvidace generálního tajemníka KSČ Rudolfa Slánského jeho vlastními stranickými soudruhy v 50. letech minulého století. Tehdejší náhlý (a stranou řízený) obrat celospolečenských nálad, kdy se doslova během několika dnů z jednoho z nejvěrnějších, státní propagandou nejoslavovanějších a lidem (povinně) milovaných soudruhů stává největší vyvrhel, zrádce národa a šéf protistátního spikleneckého centra, je stále poučný i pro dnešní dobu. Síla médií a státní propagandy je dnes přitom účinnější než tehdy a masový výplach mozků dokáže u obyvatelstva i dnes snadno podnítit obdobný názorový zvrat.
Právě pozice dnešních vysoce postavených papalášských zvířat z Pětidemolice, domýšlivě se honosících neomezenou mocí, nabízí mnoho paralel se situací, v níž se ocitl generální tajemník Slánský těsně před tím, než jej jeho vlastní straničtí kolegové poslali na šibenici. Podobnost je natolik zřetelná, že už můžeme tipovat první adepty na odstřel v jakési inovované obdobě politických procesů. K těm nesporně dojde i v nadcházejícím režimu Nového světového řádu (NWO), neboť v jeho základech najdeme kořeny i inspiraci bolševickými praktikami. Zejména současný úřad ministra Rakušana s jeho nahromaděnými skandály a kauzami má se Slánského osudem tolik společných prvků, až je to do očí bijící.
Nejprve si připomeňme, proč vlastně v 30. letech v SSSR, a u nás po válce ve 40. a 50. letech, docházelo k inscenování politických monstrprocesů. Z jakého důvodu bolševická moc v určitém období opakovaně rozpoutávala v celé zemi teror v podobě personálních čistek a hromadného zatýkání skutečných i domnělých "nepřátel státu", které pak v soudních procesech, koncipovaných jako monstrózní divadelní i mediální propagandistická představení, v níž obviněné přinutili zpaměti recitovat vlastní doznání a žádat pro sebe nejvyšší tresty, předváděla celému národu jako triumf své moci a schopnosti vypořádat se s opozicí a odpůrci režimu?
Smyslem a cílem monstrprocesů bylo nesporně upevnění komunistické moci, kterou strana získala; neustálé hledání nepřátel mezi sebou samými, podporované různými provokacemi a uměle vytvářenými záminkami, vyvolávalo masovou hysterii v celé společnosti a atmosféru strachu z možného zatčení, a to i mezi věrnými straníky. Nikdo, ani spolehlivý člen strany si nemohl být jistý, že nebude "odhalen" jako agent Západu nebo nepřítel státu. Tím se režimu podařilo ve společnosti i ve vlastní straně vyvolat absolutní poslušnost a potlačit tím jakékoliv formy odporu.
Co je podstatné, procesy byly rozehrávány vždy v okamžiku, kdy měl komunistický režim již plně pod kontrolou veškerou moc, včetně místních Národních výborů, soudů, silových složek, tisku i rozhlasu, a plně tedy ovládal všechen život v zemi. To ovšem přinášelo jistý rozpor: ve chvíli, kdy režim odstranil veškerou opozici, zlikvidoval své odpůrce a držel v rukou celou a nedělitelnou moc, nemohl již případné nedostatky a problémy svého vládnutí ospravedlňovat působením škůdců z opozice. Chyby vládnutí proto bylo nutné vysvětlovat činy nepřátelských sil; jelikož však v komunisty plně ovládnuté zemi nebyly již žádné nepřátelské síly dosti mocné, bylo třeba vyvolat dojem, že problémy mají na svědomí agenti vnějšího nepřítele, kteří pronikli přímo do nitra vládnoucí strany.
Když se podíváme na pozici dnes vládnoucí Pětidemolice, co vidíme? Jednotná strana a vláda, naplňující neoliberální globalistickou linii již ovládla veškeré zdroje moci v zemi: Poslaneckou sněmovnu, Senát, Ústavní soud, funkci Nejvyššího státního zástupce a letos v lednu nakonec i prezidentský úřad. Pod kontrolou má tato "koalice zbídačujících" také veřejnoprávní média, spřízněné novinářské poskoky korumpuje dotacemi, nebo nabídkami přímého financování a alternativní zdroje informací se snaží neskrývaně likvidovat. Jejich horliví pohůnci z řad spřízněných aktivistů a novinářů s přímým kontaktem na spřízněné politiky typu rodin Kroupů a Kolářů ničí životy a vyhazují z práce nepohodlné lidi, užívajíce přitom estébáckých manýrů. Pokud vše půjde dosavadním tempem, může si nynější gangsterská koalice po totálním ovládnutí země a umlčení veškeré opozice bezstarostně schválit vedoucí úlohu ve státě.
Ovšem co nastane poté? Zkuste si představit, k čemu dojde, jakmile se objeví první masové následky existenčních potíží obyvatelstva kvůli extrémním nárůstu inflace a mnohé potíže a skandály vládních politiků již nepůjde zakrývat jako doposud? Ještě dnes, po více jak roce a půl vládnutí, sice dokáží Fialovci svalovat vinu za veškeré problémy na předchozí Babišovu vládu, ovšem to nebude možné, jakmile Pětidemolice bezpodmínečně ovládne veškeré důležité orgány státu. Poté již nebudou moci tento stav odůvodňovat působením škůdců z opozice, šiřiteli dezinformací nebo "proruskými silami". Všichni skuteční či domnělí "nepřátelé státu" již budou totiž odstaveni od moci, uvězněni, nebo umlčeni. Nastane přesně to samé, k čemu došlo po komunistickém převratu v roce 1948: chyby a problémy již nebude možné házet na rozvraceče a "agenty" cizích zájmů, proces hledání viníků se tradičně obrátí dovnitř moci a rozpoutá vlnu podezíravosti mezi členky vládní sebranky, vzájemné obviňování a následnou štvanici vůči vybranému viníkovi. Loutky establishmentu se pak začnou likvidovat mezi sebou.
Výběr obětního beránka probíhá pokaždé stejným způsobem a jeho role je přisouzena tomu, kdo je v jistém smyslu nepohodlný, nebo má za sebou různá pochybení a skandály, jejichž následky byly do značné míry tlumeny, jelikož se jednalo o chráněnce vlády a privilegovaného politického činitele, a provládní média od nich proto do té doby odváděla pozornost jinam. A také někdo, kdo by mohl pro nejvyšší činitele představovat případnou konkurenci v mocenském zápase. Všímáte si, jak provládní média i politici už tři čtvrtě roku mlčí o kauze Dozimetr a nikdo z novinářských hlídacích ratlíků se nijak podrobně nevrtá, jak tomu bylo například v kauzách Andreje Babiše? A další koaliční partneři o této kauze solidárně se svými kokainovými partnery ze STAN mlčí? Není se zrovna čemu divit, neboť v systému, v němž každý na každého cosi ví a všichni figurují v nějakých zlodějinách, jsou proto raději potichu a trnou strachy, aby zrovna jejich kauza nevyšlo příliš brzy na světlo.
Právě u osoby ministra Rakušana jde o ukázkového adepta na roli obětního beránka v novodobém politickém procesu. Nejen kauza Dozimetr s dodávkami kokainu pro své politické kolegy od "invalidního důchodce" Redla a čachry na pražském magistrátu, ale také podivné financování hnutí STAN offshorovými společnostmi z Kypru, nezákonné vypínání webů, vytváření nových represivních odborů typu KRIT na ministerstvu, skandální výstupy a titulování protestujících jako šmejdů, vyhrožování, že s nimi nebude mít slitování, vyvěšování pubertálních uměleckých instalací s Putinem v pytli na budově ministerstva, vyprovokovaný zásah policie u Národního muzea, únik osobních dat o majitelích datových schránek, masové rušení poštovních poboček po celé zemi, nejvyšší odměny ze všech ministerstev pro všemožné "poradce"... Mimochodem, za jaké "poradce" asi utrácí ministerstvo vnitra, může napovědět článek Honzíka Cempera, který se nyní začal rázně bít za hochy z ministerstva :)
Ministr Rakušan je doslova zasypán skandály jako žádný jiný ministr, ovšem národ s údivem sleduje, jak jsou kauzy kolem něj zahlazovány a nikdo mu je nepřipomíná, ani jej nevolá k zodpovědnosti. Z běžného pohledu je to naprosto nepochopitelné.
A to zdaleka není vše. Další skandál vychází najevo v těchto dnech. Jak jsem nedávno informoval v rubrice STRUČNĚ & JASNĚ, Rakušanovo Ministerstvo vnitra si objednalo propagační kampaň, obhajující kroky vlády a "úspěchy" v oblasti odstřižení ruských dodávek plynu a v boji s dezinformacemi. Mimo oblepení celých měst agitačními plakáty byl v lednu spuštěn web nenaletet.cz, na němž se stále nachází pouhé 3 články (je pozoruhodné, že zmizel článek o aktuální naplněnosti zásobníků plynu, nyní je to pouhých 50%!) se 17vteřinovými videi bez zvuku. Tento web však nespravuje Ministerstvo vnitra, ale aktivista a sociolog Nikola Hořejš, vystupující v médiích mj. jako lovec "dezinformátorů" (objevil se také v nechvalně známé reportáži ČT o důchodcích jako šiřitelích hromadných e-mailů, rozbor Petra Bohuše v Modrém jelenovi zde). Jak je možné, že hlavní média nejdou po stopách této státní zakázky s ubohou výslednou hodnotou, jež je očividně šitá na míru jednomu člověku? Proč dennodenně nepátrají po temných linkách této rozkrádačky a místo toho jej nadšeně propagují (viz Rožánkův tweet)?
Aktualizace: podle registru CZ.NIC bylo již vlastnictví domény skutečně převedeno na Ministerstvo vnitra, viz odkaz zde.
Tyto a další kauzy mohou velmi brzy stát ministra Rakušana hlavu. Jak snadno a rychle lze z miláčka médií spadnout do role politika pošpiněnými nespočetnými skandály, přitom naznačuje trochu i jeho příklad. Připomeňme, že po úspěchu hnutí STAN ve volbách v říjnu 2021 se objevily zcela vážně míněné úvahy o Rakušanově kandidatuře na prezidenta (viz např. zde, zde. On sám tehdy se skromností sobě vlastní kandidaturu odmítl stylem "Zrovna teď na prezidentování nemám moc času, ale ozvěte se mně prosím s touto nabídkou za pár let."
Uplynul rok a půl a Rakušanovy prezidentské naděje se i tak pod tíhou skandálů hnutí STAN i jeho vlastních kauz, nehorázných výroků a dalších průserů sesypaly do oblasti nemožného. Není přesto podivné, že s jeho pozicí to v podstatě vůbec nehne? Vyloženě se zdá, jakoby Rakušana kdosi podporoval a držel na vrcholu politické moci, neboť s ním nadále počítá ve svých plánech. Zároveň na něj shromažďuje všechnu špínu z jeho kauz, skandálů a politických chyb, aby byl snadněji vydíratelný a ze strachu z provalení poslušně plnil pokyny svých globálních loutkářů. A čeká se na to, až "kdosi" to všechno na něj vytáhne.
V případě jakéhokoliv vzdoru nebo odchýlení se od stanovené linie své ministerské funkce by pak bylo snadné Rakušana "odstřelit", a to řízenou medializací všech jeho chyb najednou, způsobem "šokujícího odhalení" dávno známých kauz. Příkladů tohoto stylu politické likvidace je celá řada; nemusíme chodit daleko do minulosti. Vzpomeňme příklad bývalého ministra vnitra a později i premiéra Stanislava Grosse. Tento mistr intrik a velmi schopný manipulátor s dovedností správně působit na lidi, vyznávající heslo "V politice není důležité, jaké jsou věci ve své podstatě, ale jak se veřejnosti jeví - a to ovládají média" , se držel dlouhá léta na vrcholu žebříčku nejoblíbenějších politiků. Nutno říct, že právem, neboť jeho schopnost ochočit si novináře a naklonit ty správné lidi pro vytváření příznivého veřejného mínění o sobě samém, neměla konkurenci. Vůbec mu přitom nedocházelo, že ti, kdo jej dostali na politické výsluní a umožnili mu nakrást si a žít opulentní a finančně zajištěný život, jej můžou jedním šmahem také šupem poslat ke dnu. Pochopil to až příliš pozdě (viz jeho dvě pozdní vyznání: zde a zde), stejně jako např. David Rath.
Politické figurky z kokainového hnutí STAN se dnes chovají se stejnou bohorovností, jako kdysi Stanislav Gross v době, kdy byl miláčkem národa a média mu šla na ruku. I po naprosto šokující kauze Dozimetr o neuvěřitelném rozsahu a počtu zainteresovaných vlivných osob, jsou dnes jeho aktéři v naprosté pohodě a tváří se, že se vůbec nic nestalo. Znovu se objevují v médiích a znovu nás zásobují svými radami a ovlivňují naše životy. Farský se vrátil z půlročního školení v USA a nyní tvrdí, že od kauza Dozimetr je pro něj uzavřena. Stačilo na půl roku zmizet a tvářit se, že neexistuje, a politik je hned ze vší špíny očištěn.
Kauza pražského Dopravního podniku, kde feťáci (nejen) z hnutí STAN se stejně postiženými kolegy z magistrátu provozují během nejtvrdšího lockdownu na jaře 2020 tvrdý byznys, výstižně ukazuje nedotknutelnost některých papalášských zvířat. Vůdcem celé smečky (a výhradním dodavatelem kokainu pro kamarády) je "invalidní důchodce" s omezenou svéprávností Michal Redl, pobírající již 20 let sociální podporu na zvládání své "nemoci" a "křehkého zdravotního stavu" ve výši 75-100 tisíc Kč měsíčně. Robert Šlachta, bývalý šéf ÚOOZ, komentoval Redlovu osobu a jeho schopnost vyhnout se jakýmkoliv problémům díky svým kontaktům mezi politiky výstižně:
Redl je typický příklad toho, jak si to někdo "umí zařídit". Už dávno měl sedět ve vězení za svoje loupení s Krejčířem. Ale nesedí. Protože si to zařídil. Vybavil si "papíry na hlavu" a díky tomu ho zbavili svéprávnosti. Za malé nepříjemnosti typu, že nemůže sám řídit auto, se vyhnul vězení a mohl vesele krást dál. Ale jasně, učil se od nejlepších. Máme tady Romana Janouška a jeho vážnou nemoc, se kterou lyžoval v Alpách a proháněl se na kole kolem Prahy. Dále Jiřího Syrovátku, kámoše od Františka Mrázka, který měl být taky "smrtelně nemocný", a proto mu soudce odpustil trest. A pak se "zázračně" uzdravil.
Zdroj: Deník
V té souvislosti jsem se v článku z loňského července ptal, kdy asi z "pravicové" strany typu STAN uslyšíme tradiční nářky o zneužívání sociálních dávek a horoucí apely na snížení podpor v nezaměstnanosti, aniž by kdokoliv z jejich činitelů zmínil případ pana Redla.
Hoši ze STANu ovšem nějakým studem a slabším žaludkem netrpí, a tak se nedali zahanbit. Senátor Zdeněk Hraba, zvolený za STAN, zrovna nedávno přispěchal právě s výzvami k seškrtání už tak nuzných dávek pro nezaměstnané a k radikálním škrtům státních výdajů. Pan senátor neupřesnil, zda by se redukce dávek měla týkat také vyvolených socek typu "invalidního důchodce" Redla, přivydělávajících si bokem jako dealeři koksu pro jeho kamarády ze STANu, proto jsem p. senátorovi zaslal dotaz:
***********
Od: koronaprevrat <koronaprevrat@proton.me>
Komu: hrabaz at senat.cz
Předmět: Ad "Proškrtání podpor v nezaměstnanosti těm, kdo nechtějí pracovat"
úterý, 14. března 2023 v 11:39
Dobrý den, pane senátore,
četl jsem Váš příspěvek o nutnosti proškrtání podpor pro nezaměstnané a o tom, jak je nespravedlivé, aby stát platil těm, kteří si to nezaslouží. Velmi mě udivilo, že po aféře Dozimetr podobné horoucí apely z pravicových stran ještě někdy uslyším, zvláště z okolí hnutí STAN, za něž jste byl zvolen.
Když si vybavím "sociální případ" jménem Michal Redl, pobírajícího po celá desetiletí 75-100 tisíc na svou vyfabulovanou "invaliditu", divím se, že máte vůbec odvahu vybízet k osekávání skromných dávek pro lidi, kteří přišli o práci ne vlastní vinou, například z důvodu nemoci, nebo ji vzhledem ke svému věku hůře shánějí. Chápu, že ve svém okolí se s takovými případy zřejmě moc nesetkáváte.
Pan Redl, dodavatel kokainu pro své kamarády z politického prostředí, byl ze svých drogových i jiných kšeftů zcela jistě dobře finančně zajištěn a nepotřeboval pobírat invalidní důchod navýšený o disponibilní částku v řádek statisíců na zvládání své "nemoci". Když čtu apely od pravicových politiků o tom, jak je třeba zatočit se zneužíváním sociálních dávek a podpor v nezaměstnanosti, rád bych se Vás zeptal, jakým způsobem jste se sám přičinil o to, aby se skoncovalo se zneužívání dávek pro spřízněné mafiány a obchodníky s drogami v takto masivním měřítku v tomto konkrétním případě, jenž se navíc přímo dotýkal hnutí STAN, za něž jste byl zvolen?
************
Pan senátor Hraba (nomen omen?) zatím do této chvíle nereagoval, podle všeho má zřejmě hodně práce s tříděním novinářů na ty správné, prorežimní, a ostatní extremisty.
Arogance a bohorovnost představitelů hnutí STAN a jejího předsedy především je nezměrná, ale velmi brzy na ni dojedou. Ono "hlasité ticho" okolo jejich kauz je podezřelé a spíše to vypadá, že si kdosi hromadí jednotlivé vroubky do kádrového spisu, a ten v jistou chvíli vytáhne na povrch, a v předem připravených čistkách jimi smete jejich hlavní aktéry. Není totiž důvod si myslet, že by k politickým procesům a vzájemné likvidaci ve stylu 50. let nedocházelo i za režimu NWO také mezi jeho služebníky. Je docela pravděpodobné, že novodobé procesy budou mít jinou podobu a budou obsahovat "moderní" prvky s využitím nových technologií, kdy přiznání nebudou vynucována fyzickým násilím a vlastně už nebudou potřeba, neboť ji nahradí deep fake verze virtuálních výpovědí; rozsudky pak sepíše umělá inteligence ChatGPT. Podstata a účel procesů ale budou totožné.
V politice totiž nezáleží na míře špíny nebo závažnosti kauz jednotlivých papalášů, ale na přízni či nepřízni jejich globálních loutkářů. Jednoho dne pohár přeteče a bez ohledu na to, zda se třeba Rakušan pokusí o jakousi nápravu, budou mu všechny kauzy sečteny a on sám obviněn z těch nejtěžších zločinů vůči státu. Možná při tom padnou termíny jako škůdce, agent, nepřítel státu nebo vůdce spikleneckého centra a obvinění ze založení a podpory zločinecké skupiny. Na Slovensku dnes tyto jakoby obstarožní pojmy z dávné historie padají zcela běžně. To bude signálem (signály má Péťa Fiala rád) i pro ostatní vládní činitele k ještě větší poslušnosti a ochotě plnit příkazy globalistů, neboť odstřel jednoho mocného ministra vyvolá strach i u těch druhých a nejistotu, zda sami nejsou na řadě. Jistí si nebudou moci být nikdy, zvlášť když si uvědomí, že tvrdá opatření a tresty, které chystali pro druhé, budou nakonec uplatněny vůči nim samotným.
Přesně to samé se přece přihodilo generálnímu tajemníkovi KSČ Rudolfu Slánskému, který osnoval politické procesy vůči svým soudruhům, až nakonec skončil jako jejich oběť. On sám si po zatčení uvědomil, co bude následovat, neboť všechny praktiky celá léta pomáhal zavádět a tudíž věděl, co jej během tvrdých výslechů a brutálních praktik vyšetřování čeká. Vyjádřil to během inscenovaného soudního přelíčení výstižně: "Mám, co jsem si zasloužil."
Stejně tvrdé procitnutí čeká i ostatní místodržící z řad Pětidemolice. Tihle lokální režimní tajtrlíci si totiž myslí, že čím ochotněji budou naslouchat svým globálním vůdcům, zavádět jejich absurdní nařízení, úslužněji poklonkovat "západním hodnotám" a čím hlasitěji ve sboru volat "Sláva Ukrajině!", tím prokáží svou větší spolehlivost, zajistí si tak pevnější pozici v režimních orgánech a udrží svá získaná privilegia. Ale to se velice mýlí, neboť jak tomu bylo už tolikrát v minulosti, režim po totálním potlačení opozice přistoupí k likvidaci nepřátel ve vlastních řadách. Jakmile začne hledat zrádce a agenty mezi sebou, pak přijde řada i na ně. A někteří z nich to určitě tuší.
Stejně tak dopadne všechna ta zfanatizovaná sběř, všichni přikyvovači současného režimu i pindálci ze sociálních sítí, zuřivě volající po umlčení všech "antivaxerů", "dezolátů", "konspirátorů" a "proruských švábů" v domnění, že si tak zajistí přízeň režimu a jeho momentálně vládnoucích panáků (ukázka z produkce této zběsilé smečky níže, převzato z Twitteru Lukáše Lhoťana). Bohužel (pro ně) si neuvědomují, co nastane, až budeme my všichni kritici režimu NWO a nadcházející globální totality skutečně umlčeni, umístěni v detenčních táborech nebo zlikvidováni, a režim již nebude moci zdůvodnit problémy a chyby svého vládnutí působením nás - nepoučitelných podvratných živlů. "Dočasné" zbídačení a zotročení jejich životů a zavedení totalitní světovlády už na nás svést nepůjde. Na koho asi namíří svou pozornost poté? Zkuste hádat:
Hezká sbírka ryzích demokratů ze slušné společnosti, není-liž pravda? Skuteční nenásilní bojovníci za pravdu a lásku proti lži a nenávisti, rvoucí se za hodnoty demokracie a svobody až do krve: Vítězný lid promluvil a uštědřil tvrdou ránu deklasovaným živlům. Tohle nám vykvetlo v lidských myslích po třech covidofašistických letech. Masy ovcí jako zombies nebo mozkově paralyzované bytosti. Tito lidé ještě netuší, že až se společnost "očistí" od všech těch "protisystémových extrémistů", "podvratných živlů" a všemožných odpůrců neoliberálně-fašistického ráje na zemi, tak překážejících státní moci a jejím malým udavačům a pomahačům v zavádění nové totality, přijdou poté na řadu oni sami. V té chvíli už bude pozdě naivně se zaštiťovat domnělými zásluhami hrdinného boje na sociálních sítích, kde vedli tak tvrdý odpor proti státní mocí označeným nepřátelům státu a mysleli si, že bojují proti návratu komunismu nebo nacismu. I oni skončí v mateřském náručí těch mocných, jejichž kořeny jsou právě v oné globalistické verzi nacismu a komunismu!
Pokud jste zoufalí ze sledování dění v naší zemi a dělá se vám špatně z toho, co všechno politikům projde, stačí si vybavit osudy některý papalášských gaunerů s neomezenou mocí z naší dávné i nedávné historie. Jak dopadli Rudolf Slánský, Bedřich Reicin, Rudolf Barák, Miroslav Štěpán? Kde jsou dnes Stanislav Gross nebo David Rath? A copak se stalo s miláčkem dívek a médií Dominikem Ferim, etalonem slušného chování? Kteří z těch, jenž ho celé roky vyzdvihovali jako moderního politika a mohli se přetrhnout, aby s ním získali společnou fotku, jej poté odvrhli jako největší spodinu národa a přáli mu smrt? Boží mlýny melou a na každého jednou dojde.
Už dnes můžeme předem tipovat, jakými formulacemi bude premiér Fiala odůvodňovat odstřel svého ministra. Zcela jistě najednou najde spoustu "logických" argumentů pro okamžité Rakušanovo odvolání a přinese spoustu důkazů o zhoubné činnosti, jíž trvale poškozoval jeho vládu. Zároveň se náš zásadový premiér bude tvrdě distancovat od veškerého působení tohoto náhle odhaleného "škůdce" a bude tvrdit, že o jeho zrádcovské roli věděl už dříve, ale takticky vyčkával, až se té špíny na Rakušana nahromadí trochu více. Budeme se všichni divit, kolik se najednou najde lidí, kteří se odváží kopnout do mrtvoly!